"Bude to 30 miliard a spolufinancovat bude Mezinárodní měnový fond," řekl Rehn. Komisař řekl, že na MMF připadne významný podíl, pravděpodobně až kolem deseti miliard eur. A spokojeni jsou zřejmě i Němci, kteří se obávali, že pokud Řecko zavelí, že potřebuje pomoc, většinu pomoci by muselo zaplatit právě Německo.

"Je to v souladu s tím, co jsme chtěli," řekl agentuře Reuters zdroj z německé vlády. "Eurozóna je schopna jednat, hasiči jsou v pohotovosti a cisterny plné. Stanoviště ale neopustí, dokud (Řecko) nezavolá o pomoc. My jsme ten dům izolovali proti ohni," řekl zdroj.

Dohoda by podle zdroje měla i pomoci finanční trhy uklidnit, takže Řecko by mělo mít podmínky k tomu, aby se zaměřilo na "svůj domácí úkol", tedy na snižování dluhů bez toho, aby způsobilo chaos na trzích. Problémy Řecka totiž ovlivňují i kurz eura, které už citelně oslabilo.

Půjčky za nižší sazby

Ministři k situaci Řecka uspořádali telekonferenci, což nebývá zrovna běžné. Ministři v zásadě podpořili plán, na němž se dohodli koncem března a který počítá s účastí MMF. Smyslem je pomoci Řecku získat nové půjčky za nižší sazby, než jaké by Řecko dostalo na trhu.

Řecko se potýká s finančními problémy, do nichž se dostalo kvůli vysokým dluhům a zatajování skutečné výše schodku rozpočtového deficitu. Země tak upadla v nemilost finančních trhů a má vážné problémy půjčovat si peníze za rozumné úroky. To je i hlavní důvod, kvůli němuž Řecko nemůže současnou situaci dlouho tolerovat. Řecko teď platí za nové úvěry více než dvakrát vyšší úrok než Německo, které je považováno za nejspolehlivějšího dlužníka v eurozóně. Řecko tak platí více než sedmiprocentní úrok.

"Co se týče stanovení výše úroku, pak tyto půjčky, pokud budou nutné, nebudou poskytnuty za zvýhodněných úrokových sazeb. Způsob stanovení výše úroku, který používá Mezinárodní měnový fond, je vhodným vodítkem, i když s určitými úpravami," uvedl Rehn. Zdůraznil přitom, že to neznamená žádnou subvenci Řecka.

Rehn se má v pondělí sejít se zástupci MMF

Řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu krátce po zveřejnění zprávy zopakoval, že Atény o aktivaci pomoci nepořádaly. Ministr naopak prohlásil, že doufá, že si jeho země bude schopna dál půjčovat za tržních podmínek, a nabízenou pomoc nebude moci využít. Nedělní dohoda ministrů financí eurozóny ale podle Papakonstantina ukazuje, že partneři v EU Řecku důvěřují.

Řecko dlouho utrácelo víc, než na kolik mělo peníze. Loňský rok tak země uzavřela s rozpočtovým schodkem ve výši 12,9 procenta hrubého domácího produktu. Když nová vláda socialistů loni na podzim na nesrovnalosti ve statistických výkazech přišla a zveřejnila je, investoři začali na Řecko nahlížet se značným podezřením.

Řecko slíbilo, že deficit rozpočtu do konce letošního roku sníží na 8,7 procenta HDP. Z toho důvodu už země schválila i úsporná opatření v objemu 4,8 miliardy eur (zhruba 121,1 miliardy Kč), která spočívají hlavně ve snížení mezd ve státní správě, zmrazení růstu penzí a zvýšení daní. Proti opatřením se ale zvedla vlna protestů mezi řadovými občany.

Komisař Rehn řekl, že se v pondělí sejde se zástupci MMF, aby dojednal podrobnosti v neděli oznámené dohody. Půjde prý hlavně o podmínky, za nichž by si Řecko půjčovalo v dalších letech.