Hlavní obsah

Měnový fond rozdmýchal krizi ve východní Evropě, tvrdí bankéř z ČNB

Novinky, toh

Mezinárodní měnový fond (MMF) pomohl k rozvíření krize ve východní Evropě. Tvrdí to alespoň v rozhovoru pro rakouský list Der Standard viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Podle něj tak díky špatným informacím našel fond nové pole působnosti a hlavně peníze.

Foto: Milan Malíček, Právo

Článek

Na začátku finanční krize se objevily zprávy, že východní Evropa je blízko kolapsu. Hampl v rozhovoru uvedl, že k chybě došlo ze strany Banky pro mezinárodní platby (BIS). Ta totiž omylem uvedla, že české banky jsou velkými dlužníky. Opak je však pravdou, tuzemské banky jsou totiž pouze vlastněny zahraničními subjekty, na domácím trhu mají čistou pozici.

„Museli jsme pak vysvětlovat, že například úvěry České spořitelny nejsou exposure (úvěrovou angažovaností) jejího vlastníka Erste Group v Česku. Úvěry byly poskytnuty zde a jsou více než kryty vklady. České banky jsou netto věřiteli, ne dlužníky. Financují své zahraniční mateřské banky. Pokud by se přece jenom objevil nějaký problém, řešili bychom ho my a ne Rakousko, Belgie nebo Francie, které jsou v našem bankovním sektoru silně angažovány,“ vysvětlil Hampl.

Foto: Mitch Dumke, Reuters

Šéf Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn

Se špatně interpretovanými daty však posléze pracoval i měnový fond. Hampl tvrdí, že MMF to udělal schválně. Kvůli následným hospodářským problémům musely země jako Ukrajina či Maďarsko požádat o pomoc.

„Před krizí prakticky neexistovali žádní klienti (toužící po pomoci od MMF). V krizi a pod novým vedením Dominiqua Strauss-Kahna našel fond nové pole působnosti a obdržel více prostředků. Dokonce nyní po nasazení četné pomoci nevydal MMF ani ty peníze, které měl k dispozici před navýšením svých zdrojů,“ naznačil Hampl, jaký motiv k tomuto kroku MMF měl.

Reklama

Výběr článků

Načítám