"Růst zahraničního zadlužení souvisel především s čerpáním zahraničních zdrojů podnikovým a vládním sektorem. Polovina zahraničního dluhu připadá na podnikový sektor," uvedla centrální banka.

Vedle nákupů vládních dluhopisů zahraničními investory se u vládního sektoru projevilo čerpaní úvěrů vládou a regiony od Evropské investiční banky na rozvoj infrastruktury. Podíl zahraničních závazků vládního sektoru tvoří 23 procent, podíl obchodních bank na zahraničním dluhu činí 26 procent.

Při růstu celkové dlouhodobé zadluženosti se zvýšil podíl dlouhodobých zahraničních závazků veřejného sektoru na 46 procent. Zastoupení závazků soukromého sektoru pokleslo na 54 procent.