Článek
„Lidé mohou požádat ČSSZ o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění buď písemně na adrese pražského ústředí, nebo elektronicky s elektronickým podpisem,“ řekl Právu mluvčí ČSSZ Kamil Vařeka.
„V žádosti musí být uvedeno rodné číslo, jméno, příjmení a adresa žadatele,“ dodal. Do devadesáti dnů by pak správa sociálního zabezpečení měla poslat informativní list, ze kterého je patrné, kolik odpracovaných let nebo náhradních dob eviduje i výše vyměřovacích základů.
K prokázání dva svědci
O informativní přehled dob pojištění mohou požádat nejen zaměstnanci, ale i osoby samostatně výdělečně činné. „Každý by si pak měl zkontrolovat, zda vykázané údaje odpovídají skutečnosti,“ řekl Vařeka.
Když zjistí, že některé odpracované roky nebo náhradní doby pojištění či vyměřovací základy, které získal, v přehledu chybí, může se obrátit na příslušnou správu sociálního zabezpečení se žádostí o jejich dohledání.
Pokud se evidenční listy za chybějící období nepodaří dohledat, slouží jako náhradní doklady například pracovní smlouvy, zápočtové listy, výplatní pásky, ale i legitimace ROH, pokud jsou v ní známky o placení příspěvků, potvrzení o zdanitelných příjmech nebo doklad o ukončení výdělečné činnosti.
Problém však nastává, pokud člověk žádný takový doklad nemá a zaměstnavatel už neexistuje. „Zcela mimořádně lze využít výpověď svědků, pokud nelze dobu pojištění prokázat jinak. Musí být ale alespoň dva,“ uvedl Vařeka.
Doložit lze náhradní doby
Náhradní doby pojištění lze doložit například indexem, diplomem nebo závěrečným vysvědčením či vojenskou knížkou.
Jako náhradní doba pojištění se počítá například doba vysokoškolského studia (neplatí pro studium od letošního ledna), péče o děti do 4 let věku nebo závislou osobu, civilní nebo vojenská služba a doba v evidenci úřadu práce nebo pracovní neschopnosti.
Tyto doby se ale pro nárok na důchod a jeho výši počítají různě. Pravidla se měnila průběžně, takže záleží na tom, v kterém roce jste studovali nebo byli evidováni na úřadu práce.
Lidem bez práce se například do roku 1995 počítala pro nárok na důchod celá doba nezaměstnanosti v evidenci úřadu práce. Poté už jen ta, po kterou pobírali podporu a ze zbytku maximálně tři roky.