„Lidé, kteří nemohou dlouhodobě sehnat práci, postupně propadnou do rezignace. A nejde jen o peníze. Společnost lidi hodnotí především podle toho, co dělají. Když jste bez práce, propadnete na společenské dno. Snažíte se s tím vyrovnat, při dlouhodobé nezaměstnanosti se však naučíte s tím postupně žít a zjistíte i některá „pozitiva“.

Nemusíte vstávat, dojíždět, máte čas na sebe, koníčky. Vyměníte sociální status,“ řekl Právu Jan Kozina z personální agentury Trenkwalder.

Část lidí už pak pracovat ani nechce, některé to ale stále trápí. První krok ke změně spočívá v ochotě přistoupit na to, že se člověk bude muset smířit třeba s horší prací či menším platem. Situace je obzvláště složitá u lidí, kterým je přes padesát. „Počet padesátníků, kteří hledají práci, se v Česku během deseti let zdvojnásobil,“ dodal Kozina.

Česko patří mezi pět zemí Evropské unie s nejvyšším podílem dlouhodobě nezaměstnaných. Podle dlouhodobých statistik je třetina nezaměstnaných v Česku bez práce déle než rok.

Podle poznatků tuzemských úřadů práce jsou v některých rodinách zastoupeny již tři generace potenciálně zaměstnatelných lidí, kteří ale nikde nepracují.

Štědrý systém, ale i nalomená psychika

Část analytiků vidí hlavní příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti v příliš štědrém sociálním systému, který nijak zvlášť nenutí lidi aktivně hledat práci, v malé pružnosti pracovního trhu a v neposlední řadě i v možnosti uživit se v šedé ekonomice.

Příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti jsou ale podle expertů složitější. Dlouhá doba bez práce lidi psychicky nalomí, přestávají si věřit, působí při pohovorech odevzdaně až zlomeně. Nezaměstnanost jde ruku v ruce s existenčními problémy. Lidé třeba prodají auto, které by pak potřebovali, nemají peníze na zvýšení svých dovedností, vznikne něco jako bezvýchodný kruh.

„Pro lidi bez zvláštní kvalifikace je určitě lepší vzít jakoukoli práci a souběžně s tím stále hledat pro sebe optimální zaměstnání. Neznamená to ale, aby ředitel vzal místo umývače lahví. Zaměstnavatel naopak předtím, než přijme člověka, který dva roky nepracoval, přemýšlí a zjišťuje, proč tomu tak bylo,“ sdělil Právu Štěpán Bartyzal z personální agentury Český trh práce.

Dobu hledání je třeba využít ke zvýšení kvalifikace, nabytí nových dovedností, shodují se experti. Práci totiž dlouhodobě hledají především lidé bez špičkové kvalifikace, kteří nejsou odborníky. Proto je zapotřebí se rekvalifikovat a trhu práce se snažit nabídnout něco, po čem je poptávka. Analytici i personalisté jsou ale dosti skeptičtí při hodnocení slibů politiků před volbami, že vytvoří statisíce nových pracovních míst. „Je třeba brát jako fakt, že v moderní společnosti pracovních příležitostí spíše ubývá,“ vysvětlil Kozina.