Článek
V březnu 2009, více než půl roku před propuknutím řecké krize, poslal Kazantzidis do Bruselu mail s varováním, že Atény „skrývají skutečný rozměr zadlužení zdravotního systému“.
„Vezměte v potaz, že zmíněné dluhy narůstají každý měsíc o 200 miliónů eur,“ upozorňoval. O pár měsíců později, v červnu, dodal i přesný údaj o velikosti „černé díry“ v řeckém zdravotnictví. Podle údajů, které zaslal Komisi loni červnu, dosáhlo koncem roku 2008 zadlužení řeckých nemocnic 5,2 miliardy eur.
Když Kazantzidis posílal mail s tímto údajem, mohly už dluhy činit 6,5 miliardy eur. Řecko přitom před Unií přiznávalo sotva třetinové zadlužení nemocnic – 2,3 miliardy eur.
Falešné statistiky pofoukané „shora“
Kazantzidis čerpal z informací, které vláda poskytla parlamentu na žádost poslance tehdy opoziční strany PASOK. Z nějakého důvodu se neodvážila lhát. Snad počítala s reakcí příslušného poslance: ten vládní zprávu prostě založil ad acta a dál se jí nezabýval. Až o pár týdnů později ji jeho nejmenovaný kolega poslal Kazantzidisovi.
Poprask nastal až nyní, když vše „prasklo“. Z řeckého statistického úřadu (ESYE) se ozvala symfonie nářků na „atmosféru teroru“, v níž se data zpracovávala podle „pokynů shora“.
Když propustili úřednici, jež podepsala zprávu pro Brusel o podhodnoceném dluhu nemocnic, hájila se dotyčná tím, že vůbec neumí anglicky. Zpráva, kterou podepsala, byla samozřejmě v tomto jazyce. Na dotaz, proč ji tedy podepsala, úřednice řekla, že se chtěla zalíbit kolegovi.
Podle Kazantzidise však problémy leží hlouběji než v praxi ESYE či v tlaku vlády na statistiky. Nemocnice podle něj zadávaly zakázky v přímém rozporu s unijními pravidly: tedy bez výběrových řízení a zajištění rovného postavení zájemců o ně. Tak se nafukovaly ceny a „spřátelení“ podnikatelé mohli dobře vydělávat. Ani s tím nikdo nic nedělal.