Článek
Podobnost s ledem je čistě náhodná, jde totiž o zkrystalizovaný přírodní plyn metan hydrát. Podle vědců je ho na mořském dně hojné množství. Zbývá jen vyřešit, jak ho levně vytěžit, aby se z krystalů stala nová a snadno dostupná forma využitelné energie.
Například Peter Tertzakian, jeden z šéfů společnosti ARC Financial, tvrdí, že pevného plynu je možné získat dvakrát více, než je v současnosti zásob uhlí či plynu. Navíc podle Tertzakiana se tak tradiční zdroje plynu dostanou během dvou až tří dekád na okraj zájmu.
Jak krystaly vznikají?
Velké množství krystalického plynu v mořích nevzniklo čirou náhodou. Krystaly vznikají, když plyny unikající při rozkladu živočichů a rostlin přijdou do kontaktu s vodou, a to za určitého tlaku a teploty.
Tvoření krystalů plynu je kvůli těmto podmínkám, jež běžně nastávají, častější, než je kupříkladu tvorba tradičního plynu či ropy. Pro jejich vznik jsou zapotřebí náročnější podmínky, čímž lze mimo jiné vysvětlit i to, proč je někde například ropy dostatek a na jiných místech po ní nejsou vůbec žádné stopy.
Krystaly se často nacházejí v hloubce od několika stovek po několik tisíc stop v mořském dně. Vůbec nejčastěji je možné je vytěžit v místech 200 mil od pobřeží a hloubce tisíc stop (tedy asi 304 metrů). Těžba však vyžaduje hluboké vrty do dna.
Přestože krystaly jsou badatelům dobře známy od počátku osmdesátých let, teprve v posledním desetiletí vědci významně začali zkoumat, jak plyn z moří v této formě vytěžit. Výzkumem se například zabývá i americká vláda ve spolupráci se firmami zabývající se těžbou, jako například Chevron či BP.