Článek
Zákonodárci podle některých právníků nezanesli v roce 2006 do české legislativy směrnici EU týkající se veřejných zakázek v takové míře, aby se výrazněji zvýšila průhlednost zakázek v ČR, a zúžil se tak prostor pro všudypřítomnou korupci.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropského společenství z března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek totiž mimo jiné říká, že členské státy EU si mohou určit, že nejen statutární orgány, ale i osoby ovládající uchazeče o zakázku se musí ve výběrovém řízení odkrýt a přihlásit se k firmě soutěžící v tendru .
„Zákonodárci a reprezentanti politických stran aplikovali velmi mírná pravidla, ač mohli a vzhledem k letitým politickým proklamacím o boji proti korupci měli zavést pro uchazeče o veřejné zakázky pravidla daleko přísnější. Směrnice to umožňuje a členské státy, které se snaží korupci eliminovat, tak učinily,“ řekl Právu právník, který si nepřál být jmenován.
Maďaři prověřují i subdodavatele
Například ve Finsku se zkoumá mravní a ekonomická integrita všech osob, které nějakým způsobem kontrolují či ovládají účastníka výběrového řízení – zjednodušeně akcionáře, společníky a jiné vlivné osoby. V případě negativních zjištění je pak zadavatel povinen takového uchazeče vyloučit.
Maďarská pravidla zase připouštějí možnost lustrovat i subdodavatele a osoby poskytující zdroje. Tímto způsobem je možné mimo jiné vyloučit i uchazeče, kteří porušili své smluvní závazky z veřejných zakázek uzavřených v předchozích pěti letech.
„Kdybychom měli v zákoně, což nám evropské směrnice umožňují, ne-li ukládají, povinnost majoritního vlastníka prozradit na sebe určité věci, tak by se musel odkrýt už v okamžiku zadávání veřejné zakázky a samozřejmě by si to každý mohl zkontrolovat,“ zdůraznil nedávno v ČT profesor z Katedry podnikového a evropského práva VŠE Jan Dědič.
MMR: Směrnice jsme začlenili celé
Oslovení úředníci a volení zástupci se ovšem nedomnívají, že nevyužili všech možností, které jim směrnice dává. „Ministerstvo pro místní rozvoj jako gestor zákona o veřejných zakázkách trvá na skutečnosti, že směrnice jsou do českého právního řádu transponovány v plném rozsahu,“ uvedl mluvčí MMR Martin Ayer.
„Zákon o veřejných zakázkách jsme pečlivě konzultovali s EU, aby vyhovoval unijním standardům. Musel být urgentně přijat, protože původní návrh, vypracovaný za ministra Pavla Němce, byl podle Bruselu špatný, a to natolik, že kvůli tomu hrozilo krácení evropských dotací,“ řekl Právu někdejší ministr pro místní rozvoj a současný hejtman Pardubického kraje Radko Martínek (ČSSD), který se pod návrh zákona podepsal.
Situaci by podle Dědiče mohlo zlepšit právě rozšíření nedokonalého zákona o zadávání veřejných zakázek o články zmíněné směrnice, které v něm z neznámého důvodu chybí. Nyní je v zákoně uvedeno, že při žádosti o státní zakázku musí poskytnout požadované informace pouze statutární orgány společností, tedy členové představenstva a jednatelé, nikoli jejich vlastníci.
Dalším účinným nástrojem proti korupci by podle právníků oslovených Právem mohlo být i zavedení přísných pravidel pro střet zájmů na úrovni rozhodování orgánů samosprávy krajů, měst a obcí podobně, jak to obchodní zákoník stanoví pro statutární orgány a akcionáře firem.
Odborníci dále navrhují, aby zadavatelé veřejných zakázek mohli žádat alespoň účetní závěrky žadatele včetně příloh, v nichž jsou údaje o ovládajících osobách a o vztazích mezi ovládanými a ovládajícími osobami. „Není to tak, že by někoho diskriminovali, pouze by se seznámili hlouběji s žadatelem,“ podotkl další právník.
Problémy s opencard
Zadavatel jakékoli zakázky v ČR má podle něj ale už dnes právo uzavřít smlouvu, ve které může žádat údaje i o subdodavatelích a osobách, které se na plnění smlouvy budou významně podílet.
„Nic nebrání zadavateli stanovit takový rozsah požadovaných informací a dokladů, při kterém bude uchazeč nucen tyto informace odhalit, a to pod hrozbou vyloučení ze zadávacího řízení pro nesplnění požadované kvalifikace,“ uvedl právník. Jak dodal, i když se třeba subdodavatelé mohou později v průběhu plnění smlouvy změnit, opět nic nebrání zadavateli, aby si v návrhu smlouvy takovou situaci ohlídal.
Například pražský magistrát se teď musí zabývat neprůhledností zakázek a firem u projektu čipové karty opencard. Nikdo zatím třeba nedokázal vysvětlit, kam se podělo 52 miliónů korun, které firma Allshare hradila v roce 2008 neznámým třetím stranám za licenční poplatky, za které jí předtím hlavní dodavatel celého systému pro Prahu, firma Haguess, zaplatil téměř dvojnásobek.
Magistrátní úředníky přitom podle některých zástupců města nezajímalo, že Haguess a Allshare mají stejného vlastníka a že neplní své povinnosti vůči obchodnímu rejstříku.