Hlavní obsah

České banky obstály v zátěžových testech ČNB

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Tuzemský bankovní sektor by nebyl ohrožen ani v případě velmi nepříznivého ekonomického vývoje v následujících dvou letech. Vyplývá to z posledních zátěžových testů ČNB, o kterých informoval na tiskové konferenci hlavní expert ČNB pro oblast finanční stability Jan Frait.

Foto: Milan Malíček, Právo

Článek

Ve všech testech by celkově bankovní sektor udržel kapitálovou přiměřenost nad osmi procenty, což je minimum požadované centrální bankou.

"Banky zatím prošly krizí velmi dobře a pro období následujících dvou let jsou v dobré pozici," uvedl Frait. Rizika pro finanční stabilitu ČR přitom zůstávají podle ČNB i pro následující dva roky vysoká. Hlavní hrozbou je obnovení recese v Evropě a nárůst ztrát bank ze špatných úvěrů. Dalším výrazným rizikem je možná ztráta důvěry trhů ve schopnost vlád financovat rostoucí dluhy.

Několik bank by muselo v nejhorším posílit kapitál

I když podle Fraita může celkově bankovní sektor obtíže překonat bez úhony, několika bankám by hrozil pokles kapitálové přiměřenosti pod osm procent. Akcionáři těchto bank by tak museli posílit jejich kapitál. Konkrétní počet ovšem ČNB neuvedla, jsou to prý "jednotky bank". I při nejhorším scénáři by ovšem museli akcionáři dodat nižší objem peněz, než počítala centrální banka v testech loni v červnu.

V nejhorším scénáři "Ztráta důvěry" by musely banky doplnit kapitál ve výši 13 miliard korun. Ve scénáři "Double Dip" by regulátor požadoval souhrnně navýšení kapitálů o jednu miliardu korun. Ke konci listopadu 2009 činila kapitálová přiměřenost bankovního sektoru 13,41 procenta a žádná z bank ji neměla pod deseti procenty.

Testy podle Fraita počítaly kromě základního scénáře s velmi pesimistickým možným vývojem. Základní scénář odpovídá platné prognóze ekonomického vývoje centrální banky, tedy s růstem ekonomiky letos o 1,4 procenta. Scénář Double Dip počítá s poklesem ekonomiky o 2,3 procenta, posílením kurzu koruny a nízkou inflací i nízkými úrokovými sazbami. Nejhorší scénář Ztráta důvěry kombinuje slabý ekonomický růst s nepříznivým vývojem na finančních trzích a ztrátou důvěry investorů ve schopnosti vlád financovat svůj dluh.

Reklama

Výběr článků

Načítám