"Na systém se nedá dívat jen ekonomicky z hlediska výnosů a nákladů, ale i společensky, neboť by měl přispět k regulaci dopravy a mít i ekologické důsledky," uvedl Slamečka.

Podle studie by zavedení mýtného na státních silnicích mělo dopad na 260 kilometrů krajských komunikací druhé a třetí třídy. Jednalo by se o úseky, které by dopravci využívali jako objízdné trasy místo placených cest. Mýtné pro vozidla nad 3,5 tuny také neodporuje české, ani evropské legislativě.

V Pardubickém kraji zatím kromě krátkého úseku dálnice D11 není žádná silnice zpoplatněna. Kraj udržuje 3130 kilometrů své silniční sítě. Podle hejtmana Radko Martínka (ČSSD) je již dnes patrný přesun tranzitní dopravy do regionu. Trpí i vedlejší silnice, které dopravci využívají kvůli úspoře času a paliv. Například komunikace z Pardubic přes Dašice na státní silnici I/35 je po devíti letech od celkové rekonstrukce velmi poničená těžkou dopravou.

Zavedení mýtného na jednotlivých krajích

Podle Slamečky bude záležet na každém kraji, zda a v jakém rozsahu by mýtné na svých silnicích zavedl. Horní hranice poplatku by byla stanovena, ostatní by bylo variabilní, ať již výše platby či úseky silnic. V některých regionech by se mýtné nemuselo ekonomicky vyplatit, i když by vybrané peníze měly krajům zůstávat.

Další postup při zavádění mýtného musí stanovit stát. Ten zatím zkouší hybridní systém, tedy kombinaci mikrovlnného systému, který je uplatněn na dálnicích, a satelitního, který by se mohl využít na ostatních silnicích. Ministerstvo dopravy si chce nechat od společnosti Kapsch analyzovat jednotlivé varianty zpoplatnění dalších cest. Využití soukromého kapitálu formou projektů PPP, tedy kombinace veřejných a soukromých investic, nepovažuje Slamečka pro tyto účely za možné.