„V každém okamžiku musí zůstat zachována rovnováha mezi výrobou a spotřebou elektřiny,“ uvedl. Při současném tempu připojování solárních elektráren podle něj hrozí situace, že bude výroba vyšší než spotřeba.

Kritických 1000 megawattů

Průměrné zimní zatížení elektrické soustavy ČR je asi 12 000 megawattů. V létě, kdy mají sluneční elektrárny největší výkon, je to však méně než polovina. Taková situace by podle Zemana mohla v souvislosti se solárními elektrárnami poprvé nastat v letních měsících příštího roku.

Na konci loňského roku byl instalovaný výkon solárních elektráren téměř 500 megawattů.

Podle Zemana je ale nyní povolena realizace více než pět tisíc megawattů instalovaného výkonu v solárních a větrných elektrárnách. Problémy by podle mluvčí ČEPS Jany Jabůrkové mohly nastat už při mnohem nižším výkonu.

„Podle předběžných odhadů je to asi 1000 megawattů,“ řekla Právu Jabůrková. Potom bude nutné zdroje nestabilních dodávek odpojit.

Žalob se neobávají

ČEPS se neobává žalob ze strany provozovatelů solárních a větrných elektráren, kteří by kvůli odpojení od sítě přicházeli o zisk z prodeje elektřiny. „V případě, že předcházíme stavu nouze, můžeme soustavu regulovat tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti a stability dodávek. Podle energetického zákona můžeme dodavatele elektřiny odpojovat,“ řekla Právu Jabůrková.

Naposledy k podobné situaci došlo v roce 2006. „Když jsme vyhlásili stav nouze, někteří provozovatelé nám vyhrožovali žalobami. Nakonec však nikdo žalobu nepodal,“ uvedla Jabůrková.

ČEPS vyzval počátkem února společnosti ČEZ, E.ON a PRE, aby pozastavily vydávání kladných stanovisek k žádostem o připojení nových větrných a fotovoltaických elektráren. ČEZ hned následující den oznámil, že žádosti vyhoví, a to s okamžitou platností.

„Společnost ČEZ Distribuce se dlouhodobě potýká s velkým zájmem investorů o připojení zejména fotovoltaických elektráren na svém licencovaném území,“ uvedla mluvčí firmy Soňa Holingerová s tím, že již vydaná povolení jsou samozřejmě platná.

„Toto rozhodnutí je podpořeno i skutečností, že již od roku 2008 jsme postupně museli na severní Moravě, v severních a východních Čechách omezovat vydávání kladných stanovisek k připojení těchto výroben,“ dodala mluvčí.

Připojování větrných a slunečních zdrojů je podle Zemana závislé například na velikosti podpůrných služeb, jako jsou například plynové elektrárny, které dokážou vyrovnávat nerovnoměrný výkon zdrojů. Dalším omezením je kapacita sítí, které připojování fotovoltaických a větrných elektráren nezvládají.

Česko podle Zemana v současnosti představuje „fotovoltaický ráj“. Výkupní ceny elektřiny ze slunečních elektráren jsou v tuzemsku nejvyšší z celé Evropy, začala zde proto působit řada zahraničních investorů.

Podle místopředsedy Energetického regulačního úřadu Blahoslava Němečka je velká část potenciálních investorů ze zemí východní Evropy, zejména oblasti Ruska. Při přibližné ceně 100 tisíc korun za instalovanou kilowatthodinu výkonu by investice do zatím povolených elektráren, pokud by se skutečně postavily, dosáhly stovek miliard.

Investice do sítě za pět miliard ročně

ČEPS sice plánuje do rozvoje a údržby přenosové sítě investovat asi pět miliard ročně, ale to přímo nesouvisí se zvýšením kapacity právě pro připojování solárních a větrných elektráren. „V období padesátých až sedmdesátých let, kdy soustava vznikala, byly hlavní výrobní zdroje na severu Čech a spotřeba na severu Moravy, kde jsou například železárny. Nyní je v rámci evropského propojení soustav nutné investovat i do propojení ve směru sever–jih,“ vysvětlila Jabůrková.

ČEPS nyní podle Jabůrkové vede debatu nejen s distributory, ale i Energetickým regulačním úřadem a s výrobci energie z fotovoltaických a větrných elektráren. „Naší snahou je ochránit stabilitu soustavy, ale také ochrana investic do solárních a větrných elektráren. Proto chceme stanovit jasná pravidla. První výstupy z jednání by měly být koncem února či počátkem března,“ dodala Jabůrková.