Na jednom se však evropští experti shodují. Opt-out, tedy vyvedení části peněz z veřejného sociálního pojištění do soukromých penzijních fondů, který se u nás snaží prosadit například ODS, je riskantní a neřeší důchody většiny populace, ale spíše lidí s vysokými příjmy.

„Ze starých členských států nešel cestou opt-outu kromě Velké Británie, kde se neosvědčil, nikdo,“ řekl Právu švýcarský odborník na reformu penzí Giuliano Bonoli. „Soukromé penze lze organizovat i jinak,“ dodal.

Stabilizace na 15 let

„Opt-out je výhodný jen pro lidi s vysokými příjmy. Současně ale snižuje příjmy veřejného důchodového systému. Je proto velmi riskantní,“ potvrdil Právu Fritz von Nordheim Nielsen z Evropské komise.

Britský systém důchodů, který opt-out zavedl již v padesátých letech, podle něj zkolaboval právě proto, že neplnil sociální funkci. „Britové ale již od opt-outu ustoupili,“ dodal. Čerstvé zkušenosti s ním naopak mají některé nové členské země, například Slovensko.

„Na Slovensku vyvedli devět procent, nikde jinde to nebylo tolik. Teď jim to ale generuje obrovské deficity rozpočtu,“ řekl Právu Vít Samek z Českomoravské konfederace odborových svazů.

„Naštěstí je o tom u nás určité povědomí na obou stranách politického spektra. ODS se ale přesto snaží opt-out prosadit,“ dodal. Český důchodový systém je podle něj po zvýšení důchodového věku na 65 let stabilizován tak na patnáct let.

Švédsko má vlastní variantu

„Určité turbulence teď zažívá kvůli krizi, uvidíme, jak dlouho potrvají,“ uvedl Samek, který se podílí na práci expertní skupiny k důchodům iniciované ministrem financí Eduardem Janotou.

Důležitá je konkrétní podoba reformy penzí, ne jen kontrast mezi státním a soukromým pilířem, shodují se experti. Reformy penzí byly nedávno provedeny například v Itálii nebo ve Švédsku.

Švédsko šlo cestou úpravy průběžného systému, která zaručila větší zásluhovost, ale zároveň i určitou minimální úroveň penzí. „Náš systém je nastaven tak, že se nemůže dostat do deficitu. Penze jsou vázány na průměrnou mzdu. Pokud by klesala, sníží se i důchody“ řekla Právu Anna Hedborg, autorka švédské reformy.

„Snažili jsme se vytvořit něco, co se může líbit oběma stranám, jak těm, co chtějí jistotu veřejného systému, tak těm, co volají po zásluhovosti,“ doplnil ji expert na penze Joakim Palme.

Odbory a akademici byli pro, ostatní zainteresované strany včetně těch politických byly při vytváření reformy drženy na míle daleko, prozrazují Švédové, jak se jim podařilo dosáhnout shody široké veřejnosti.

„Příprava reformy ve Švédsku trvala asi deset let. S tímhle ale vydržíme do další doby ledové. Místo vratké dohody byla nastolena pevná mezigenerační shoda,“ dodal Palme.
Radikální změny důchodů schválila v devadesátých letech například Itálie. „Podařilo se je prosadit také proto, že začnou plně platit až po čtyřiceti letech,“ řekl Právu Matteo Jessoula z univerzity v Miláně. „V Itálii odbory nikdy nedovolí opt-out,“ dodal.