Janota poukazuje na to, že zatím žádná země s výjimkou Mezinárodního měnového fondu do Lotyšska žádné peníze neposlala. Připomněl například, že lotyšský ústavní soud zamítl snížení starobních důchodů a tamní vláda je nyní musí důchodcům zpětně doplatit. To si podle něj vyžádá asi 350 miliónů eur. Pobaltská země tak peníze z půjčky využije jen na tento účel a nikoli na smysluplné projekty, varoval.

O věci již jednal s premiérem Janem Fischerem, guvernérem České národní banky Zdeňkem Tůmou. Hovořil prý i s polským ministrem financí Janem Vincentem-Rostowským a ten ho informoval, že Polsko Lotyšsku v nejbližších dnech půjčku poskytnout nehodlá; přichází to v úvahu až koncem roku. Poláci prý také chtějí, aby byly ve smlouvě sankce nebo třeba doložka umožňující prodat pohledávku za Lotyšskem jinému subjektu, který by ji v případě nesplácení vymáhal.

Případné využití peněz není dohodnuto

Lotyšsko zatím nepodepsalo úvěrovou smlouvu, kterou předložila česká strana. Obě strany se nemohou shodnout, kam by peníze měly směřovat. Česká strana chce, aby část z nich směřovala na podporu malých a středních podniků. Janota prohlásil, že jakmile obdrží z pobaltské země rozumný návrh, je připraven ho předložit vládě ke schválení.

Lotyšsko patří v Evropě k několika zemím, které byly nynější finanční a hospodářskou krizí postiženy nejtvrději. Bez pomoci zahraničních půjček by se zřejmě obešlo jen stěží. Jejich poskytnutí však MMF i EU podmiňovaly výrazným zkrácením rozpočtových výdajů lotyšské vlády.