"Jsme zásadně proti sjednocení sazeb zdravotního a sociálního pojištění mezi zaměstnanci a živnostníky. Živnostníci dnes platí o zhruba třetinu nižší zdravotní a sociální pojištění a takto by došlo u živnostníků ke zvýšení v tomto poměru," uvedl předseda Unie malých a středních podniků David Šeich a i podle dalších zástupců podnikatelských svazů je návrh tripartity pro živnostníky likvidační.

S ostatními návrhy, jako je třeba revitalizace elektrárny Prunéřov, dostavba jaderné elektrárny Temelín či zjednodušení čerpání fondů z EU, souhlasí.

Osoby samostatně výdělečně činné mohou být lidé, kteří nedávno ztratili zaměstnání a vydali se na tvrdou cestu podnikání, doplnil prezident Hospodářské Komory Petr Kužel. OSVČ si musí podle něj na rozdíl od zaměstnance vše zajistit, práci samotnou i vše ostatní, co k jejímu výkonu náleží. Náklady a odpovědnost jsou tedy mnohdy větší než u zaměstnance, který žije v systému firmy a je firmou chráněn, dodal.

Podle Šejcha hrozí nárůst nezaměstnanosti

Živnostníci na sebe přebírají větší rizika než zaměstnanci a také vytvářejí další pracovní pozice, souhlasil Šeich. Pokud se živnostníci rozhodnou být zaměstnanci, čímž zruší jimi vytvořená pracovní místa, tak podle něj naroste výrazně počet nezaměstnaných. "To by si měla tripartita uvědomit," podotkl.

Kritizovaný návrh tripartity se jmenuje "Analyzovat a připravit východiska pro postupné snižování rozdílu ve zdanění mezi OSVČ a zaměstnanci. Svaz průmyslu a dopravy v rámci přijatých 38 bodů jako celku souhlasil s přípravou analýzy porovnání "zdanění" OSVČ a zaměstnanců, vysvětlil mluvčí svazu Milan Mostýn. "Po jejím vyhodnocení předpokládáme další jednání, které by však nemělo vést k omezování podnikatelských aktivit. Z tripartitní dohody totiž vyplývá, že jednotlivé body a jejich konkrétní dopady budou ještě posuzovány," poznamenal.

Vláda by měla finální dokument schvalovat 8. února. Za body, na kterých se tripartita shodla, budou podle premiéra Jana Fischera zodpovědná jednotlivá ministerstva, s nimiž budou spolupracovat zástupci odborů i zaměstnavatelů.

Počet osob samostatně výdělečně činných stoupl v Česku v roce 2009 o 17 400 na 955 700. V žádném jiném státě EU nemají živnostníci na ekonomiku země takový vliv jako v Česku. Firmy, které zaměstnávají jednoho až devět lidí, se na celkovém počtu podniků podílejí více než 95 procenty a jsou vůbec největším zaměstnavatelem. Práci u nich našla více než třetina všech zaměstnanců.