Průzkumu se v listopadu a prosinci loňského roku v uvedených státech zúčastnilo celkem 11 000 respondentů. "Plné zuby" krize má již více než polovina diváků vedle Česka i na Slovensku, v Irsku, Belgii, Nizozemsku či v Polsku.

Okolo 40 procent lidí současně připustilo, že kvůli krizi navštěvuje méně kina, restaurace a bary. Místo toho tráví více času s rodinou a kamarády nebo surfováním na internetu. Surfování na internetu zároveň v tuzemsku zvítězilo nad sledováním televize.

Na pořady o finanční krizi se dívá třetina populace. Většině, zhruba 61 procentům oslovených lidí, pak nevadí pořady o lidech, kteří se ocitli kvůli finanční krizi na dně. Nicméně televizní pořady pomáhající lidem, kteří kvůli finanční krizi přišli o práci nebo o dům, má v oblibě pouze 36 procent respondentů. Téměř 20 procent respondentů pak uvedlo, že při zmínce o finanční krizi raději okamžitě přepne na jiný program.

Finanční krize ovlivňuje i způsob trávení volného času, a to nejen Čechů, ale i občanů ostatních evropských zemí. Okolo 40 procent respondentů uvedlo krizi jako příčinu, pro kterou bude nutno přehodnotit náklady na dovolenou. Češi v rámci Evropy pak patří spíše k těm aktivnějším. Internetu se věnují více než televizi, nejvíce si pouštějí DVD či video, jsou na čele u sportovních aktivit a nejvíce hodin tráví s přáteli a rodinou.

Nejčastěji využívaným zdrojem informací o finanční krizi je pro občany ČR internet. Tam směřuje téměř 61 procent účastníků výzkumu. Televizi v tomto směru využívá pouze 26 procent. Noviny pro informování se o krizi pak využívá devět procent a rozhlas tři procenta oslovených. Například sousední Slováci naopak preferují televizi před internetem a novinami.