Článek
Na dotaz, zda by Česku bez reforem hrozil státní bankrot, jak tvrdí někteří analytici, řekl, že ČR zatím není v situaci, kdy si není schopna sehnat na finančních trzích peníze na důchody, platy, investice a podobně.
"Česká republika v této situaci není. Nicméně kdybychom pokračovali v deficitech okolo pěti šesti procent, stačí kdybychom pokračovali takto dva tři roky, tak kredibilita České republiky na finančních trzích bude vyloženě negativně ovlivněna," dodal.
Podle něj země musí přijmout opatření, která přehodnotí ekonomickou sílu Česka a jeho rozpočtové možnosti. Zůstane to však zřejmě až na příští vládu, neboť nyní pro takové změny není v Česku vůle, dodal ministr.
Varoval také, že situace kolem českých veřejných financí se nesetká s kladnou odezvou v EU. Praha již brzy Bruselu předá svůj konvergenční program, v němž nastiňuje plány na přijetí eura.
Rok 2009 nebude hodnocen tak špatně, očekává Janota. Deficit odhaduje na zhruba 6,5 procenta, možná o něco víc. "To není podstatné. Podstatné je, že náš problém tkví v obrovském strukturálním deficitu, který já odhaduji na 100 miliard korun," podotkl.
I bez krize by rozpočet ČR lepší nebyl
Ministr upozornil, že i kdyby nyní nebyla krize, při nastavení české legislativy nelze sestavit lepší rozpočet. Poznamenal také, že proti některým jiným zemím EU, které se také potýkají s nadměrnými deficity, je Česko v jiné situaci. Na rozdíl o nich totiž neposkytlo balíčky finanční injekce zasaženému finančnímu sektoru.
"My jsme nic nesanovali. Žádný bankovní sektor. Ani korunu a přesto jsme na takové úrovni. Náš problém je z velké části strukturální a my ho budeme muset řešit," poznamenal Janota.
Problémy ČR ale nejsou takové, jaké má nyní Řecko, podotkl ministr. Právě to bylo dnes jedním z hlavních témat jednání ministrů. Ti rozebírali hlavně to, jakým způsobem Atény posílaly do Bruselu nejrůznější statistiky. Podle ministrů informace byly zkreslené. Řekové tak musí co nejrychleji přistoupit k potřebným reformám, které to do budoucna změní.