Hlavní obsah

Obama chce zdanit velké banky za krizi

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Americký prezident Obama chce zdanit velké finanční firmy za jejich podíl na finanční krizi. Bílý dům očekává, že nová daň během deseti let vynese 90 miliard dolarů. Měla by se týkat společností s aktivy ve výši nejméně 50 miliard dolarů. Její výnos by měl krýt americkému rozpočtu výdaje na záchranu bank během finanční krize, uvedl Bílý dům. Banky s opatřením nesouhlasí.

Článek

Program pomoci finančnímu sektoru TARP měl k dispozici 700 miliard dolarů. Většina bank již prostředky státu vrátila i s úroky. Ztráty z programu, které by měla pomoci uhradit nová daň, nyní vláda odhaduje na 117 miliard dolarů. Jdou na vrub především pomoci finančním firmám amerických automobilek či pojišťovně AIG.

"Cílem tohoto návrhu je zajistit, aby finanční instituce, které nejvíce přispěly k finanční krizi a které nejvýznamněji těžily z mimořádných veřejných záruk, převzaly finanční zodpovědnost, díky které náklady na TARP nepřispějí k rozpočtovému schodku a nebudou předány dalším generacím tím, že by zvýšily národní dluh," řekl novinářům v telefonickém rozhovoru vysoký úředník Obamovy administrativy.

Daň by měla platit deset let

Nová daň nazvaná "poplatek ze zodpovědnosti za finanční krizi" by podle něj měla platit nejméně deset let. Pokud její výnos neuhradí náklady na záchranu finančního sektoru, bude v platnosti déle. Vypočítávat by se měla z pasiv finančních firem. Vztahovat se bude i na firmy, které žádnou pomoc neobdržely, protože z ní podle Bílého domu těžily nepřímo, anebo využívaly jiných programů na pomoc finančnímu sektoru.

Nová daň by měla uklidnit veřejnost, kterou pobouřila vysoká vládní pomoc finančnímu sektoru i vysoké bonusy, jež nyní zachráněné banky vyplácejí, zatímco zbytek ekonomiky stále popadá dech. Podle Bílého domu se dotkne zhruba 50 finančních společností, jako jsou banky, pojišťovny či velké makléřské firmy, z toho zhruba 35 bude ze Spojených států a v deseti až 15 případech půjde o americké pobočky zahraničních firem. Z amerických firem by pak v 20 až 27 případech mělo jít o banky.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám