„Strategie se má stát přílohou konvergenčního programu a má dokázat, že Česko to myslí se snižování schodků veřejných financí vážně,“ uvedl ministr financí Eduard Janota.

Vláda je zavalena návrhy ekonomů, politických stran, ale i odborů a zaměstnavatelů, její experti tak mají z čeho vybírat. Politické strany chtějí další svoje náměty dodat do konce ledna. Přesto je s exit strategií problém, který má zdroj v nadcházejících květnových parlamentních volbách.

Politické strany se snaží do této strategie dostat svoje volební programy a programové cíle a naopak pokud možno zablokovat v ní volební programy a náměty svých stranických konkurentů. Ve skutečné „exit strategii“ podle ekonoma Davida Marka kromě toho nemají místo „velké politiky“, jako je podpora vzdělávání, vědy a výzkumu, penzijní reforma, změny ve zdravotnictví a podobné.

Úkoly to jsou sice velmi důležité, ale spíše pro dlouhodobé směřování země. „Česká exit strategie by měla být především o návratu fiskální politiky k předkrizové situaci,“ podotýká Marek. Další ekonomové upozorňují na to, že v Česku po volbách politici vítězných stran na většinu z doporučení, po kterých sami před volbami volali, ale která se jim v nové situaci už nehodí do krámu, okamžitě zapomínají.

„To už letos nebude možné,“ říká ekonom Jan Mládek. Evropa se podle něj dostane na rozcestí. Řadě států bude hrozit bankrot, a další země včetně Česka si budou chtít udržet svoji pozici důvěryhodného partnera. Každá příští vláda se tak podle Mládka i nepopulárním krokům nevyhne.

Nejkonkrétnější jsou zaměstnavatelé

KDU-ČSL navrhuje úspory v hodnotě téměř 30 miliard korun. Mezi opatření, která by k tomu měla přispět, patří zrušení tzv. velkého ekologického tendru, zásadní redukce odměn manažerů státních či polostátních firem. Vláda by měla stanovit i referenční cenu na jeden kilometr dálnic jako zadávací podmínku pro výběrová řízení. Mělo by to přinést úsporu až 15 miliard.

ČSSD navrhuje ušetřit prostřednictvím auditů provozních nákladů ministerstev a vypisování veřejných zakázek na internetu. Mezi návrhy, kde ušetřit, patří i snaha vyjednat, že by se stát nemusel podílet na kofinancování staveb vzniklých z evropských projektů EU. Dále je ČSSD odhodlána vrátit na předchozí stav daňovou progresi u daně z příjmů a postupně zvyšovat spotřební daně u tabáku a tvrdého alkoholu.

Nejkonkrétnější jsou návrhy zaměstnavatelů. Shodli se s odbory například na dostavbě 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín, na rozhodnutí o výstavbě kanálu Dunaj–Odra–Labe a na omezení zneužívání podpor v nezaměstnanosti.

Ekonom Miroslav Zámečník, který má z řady návrhů vybírat pro vládu ty nejlepší, navrhuje v rámci boje proti korupci, aby státní zakázky nedostávaly ty firmy, u kterých není jasně identifikovatelný vlastník.

Mezi další kroky, které by měly pomoci vrátit českou ekonomiku na trajektorii růstu a současně ozdravit veřejné finance, je zeštíhlení státu na podkladě auditu jednotlivých resortů a zefektivnění státního aparátu. Rovněž zakládání firem a podnikání by mělo být co nejjednodušší.

Víc peněz na vědu

Téměř všichni navrhovatelé bez rozdílu politického zabarvení prosazují jako součást exit strategie zvýšení výdajů na školství, vědu, výzkum a inovace. Otázkou, na kterou zatím chybí jasná odpověď, však je, jaké chceme absolventy, kolik jich budeme potřebovat a v jakých oborech.

V Česku by se neměla opakovat chyba z devadesátých let, kdy se prakticky zničilo odborné a učňovské školství. V řadě oborů a profesí dnes mladí a kvalifikovaní odborníci scházejí.