Na tento krok Státní veterinární správa upozorňovala odbornou veřejnost již více než rok s tím, že je třeba uvažovat o tom, jak tento zdroj bílkoviny v krmných směsích nahradit. Jako jeden z možných příkladů veterináři uvádí sóju. Připouští však, že to chovatele prasat či drůbeže bude něco stát.

Nárůst nákladů v živočišné výrobě připouští i předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský. "Přinese to zdražení krmných směsí," řekl ČTK. Přechod na rostlinná krmiva nebude bez následků na živočišnou produkci. "Také to může přinést nižší přírůstky a tím i větší spotřebu jadrných krmiv," dodal.

Masokostní moučky byly vyráběny z jatečného odpadu a mrtvých zvířat a byly vítaným zdrojem živočišné bílkoviny zejména pro zvířata chovaná na maso. Masokostními moučkami nesměli být od roku 1991 krmeni přežvýkavci. Bylo to první omezení přijaté kvůli BSE. Další omezení platilo od letošního července, kdy se do masokostních mouček určených pro výkrm prasat a drůbeže nesměly přidávat těla uhynulých zvířat.

Domácí produkce masokostních mouček podle informací Státní veterinární správy pokrývala domácí potřebu zhruba ze dvou třetin, zbytek byl kryt z dovozu.