Evropská komise před nedávnem navrhla vytvoření systému finančních dohlížitelů (ESFS - European System of Financial Supervisors), který bude tvořen právě třemi unijními orgány, jež mají nově vzniknout z již fungujících výborů EU. Jeden z nich bude mít na starost dohled nad bankami, druhý nad pojišťovnami a třetí nad penzijními fondy. Brusel původně zvažoval, že by rozhodnutí třech nových institucí mohla být za určitých okolností právně závazná.

Návrh, který ministři schválili, je však více obecný než původní návrh komise a nebude pro finanční trh znamenat tolik zásadní změny. Původní návrh komise obsahoval úpravy, které vyvolávaly obavy v řadě členských států unie, včetně Česka. Někteří čeští politici a především centrální bankéři se v minulosti báli, že národní centrální banky by mohly částečně ztratit kontrolu nad finančními toky z dceřiných do mateřských bank. V Česku a několika dalších zemích je přitom finanční sektor tvořen právě hlavně dceřinými bankami.

Kompromis však počítá s tím, že nové dohledové unijní orgány nebudou moci vydávat rozhodnutí, která by se týkala konkrétních finančních institucí, v případě nějaké krize či sporu mezi národními dohledovými orgány. Taková pravomoc by jim zůstala jen v případě, že by některá z finančních institucí porušila unijní legislativu.

V praxi by to znamenalo, že kdyby se objevil problém například v České spořitelně, a Česká národní banka se dostala do sporu s rakouským dohledem, kde sídlí vlastník české banky Erste Bank, EU by nesměla vydat žádné rozhodnutí, jež by se týkalo konkrétní banky. Mohla by do sporu sice vstoupit, ale rozhodnout by mohla jen spor mezi regulátory.