Klíčovým prvkem nové úpravy, která má nahradit čtyři desítky rozmanitých právních aktů, je přenos důkazního břemene o nezávadnosti chemického výrobku ze státní správy na výrobce - odtud dodatečné náklady pro průmysl. Podniky budou muset prokázat, že jejich výrobek nemá škodlivý vliv na zdraví lidí nebo na životní prostředí, budou tedy muset desetitisíce chemikálií řádně otestovat.

"Chemikálie jsou dnes všude, v nábytku, v oděvech, v obalech, v potravinách. Jsou i tam, kde nemají co dělat, například v lidském těle. S tím se nemůžeme trvale smiřovat," řekla na tiskové konferenci komisařka Margot Wallströmová, pro niž je schválení návrhu vrcholem její dosavadní kariéry v EU. Nechala si dokonce prozkoumat vlastní krev - a zjistila, že obsahuje řadu cizorodých chemických látek včetně DDT, které je zakázané už řadu desetiletí.

Podle návrhu má každý výrobek podléhat registraci, při které výrobce sdělí detailně jeho vlastnosti a způsob bezpečného použití. Pokud nově zřizovaná Evropská agentura pro chemikálie vysloví pochybnosti, bude výrobek dále podroben hodnocení. V případě, že je nebezpečný - karcinogenní, způsobující deformace, ohrožující reprodukční systém či jinak jedovatý a riskantní - musí projít povolovací procedurou, jež může skončit jeho zákazem nebo omezujícími podmínkami užití. Odtud název nové úpravy REACH - Registration, Evaluation, Authorisation of Chemicals, neboli "registrace, vyhodnocování a povolování chemikálií".

Ústupky velkým státům

V mnohaměsíční při s podniky v EU i ve Spojených státech komise učinila řadu ústupků. Souhlasila například s tím, že se nová pravidla nebudou vztahovat na některé chemikálie, například na polymery, používané dnes masově při výrobě umělých hmot, vláken či barev. Podle Wallströmové postihne nicméně 80 procent produktů chemického průmyslu.

Výhrady vyjádřily i některé mocné členské státy se silným chemickým průmyslem. Francouzský prezident Jacques Chirac, německý kancléř Gerhard Schröder a britský premiér Tony Blair poslali šéfovi Evropské komise Romanovi Prodimu společný dopis, ve kterém ho požádali, aby se vystříhal "poškozování mezinárodní konkurenceschopnosti evropského průmyslu". Pod tímto tlakem se EK dala na cestu kompromisů.

V EU se chemické výrobky musejí registrovat od roku 1981. Jejich prověrky však byly velmi řídké a prováděly je úřady na základě explicitních žádostí spotřebitelů. Drtivá většina chemikálií - 100.106 - však byla na trhu už před rokem 1981. Tyto látky nebyly nikdy nikým ani registrovány, natož testovány.

Návrh EK byl postoupen Radě ministrů EU a Evropskému parlamentu. Chemický průmysl se bude snažit ho dál rozředit v těchto institucích. Naopak lobbistické organizace spotřebitelů a ochránců životního prostředí ho už považují za ubohý a žádají, aby nebyl dál oklešťován.