Vlády za finanční krize a globální hospodářské recese, která právě končí, nalily do ekonomik z rozpočtů stovky miliard dolarů a eur a centrální banky podporují ozdravení úvěrového trhu mimořádnou nabídkou levných peněz. V současné době se diskutuje, kdy by se měla tato podpora z ekonomiky začít stahovat tak, aby to jednak neohrozilo oživeni, ale na druhé straně nevyvolalo vážné riziko nekontrolovatelné inflace a rozvratu veřejných financí.

Za pokračování stimulace se zasazuje zejména MMF. Jeho šéf Dominique Strauss-Kahn v pondělí varoval před brzkým stahováním podpory a upozornil, že oživení globální ekonomiky z recese je stále ohroženo šoky a špatnými politickými kroky. Stimulační programy by se tak neměly zastavovat příliš brzy, řekl Strauss-Kahn.

"Na všeobecný ústup je stále příliš brzy. Doporučujeme raději se v zájmu opatrnosti mýlit, protože příliš brzké opouštění stimulace by bylo nákladnější než příliš pozdní odchod od ní," řekl šéf MMF.

Proti další podpoře je Evropská centrální banka

Jeho vyjádření ostře kontrastují s varováními, která v poslední době vysílá ECB. Člen výkonného výboru banky Lorenzo Bini Smaghi v pátek prohlásil, že "z historické zkušenosti víme, že pozdní ústup od stimulace může vyvolat budoucí krize."

Bini Smaghi otevřeně kritizoval zastánce prodlužování podpory, když řekl, že "model ´mýlit se s pozdním ústupem´ je potenciálně nebezpečný stejně jako podobné pokusy z minulosti. Upřesnil, že například model "růstu produktivity" spojený s takzvanou "novou ekonomikou" z konce 90. let i model "obav z deflace" po recesi v roce 2001 vedly v některých vyspělých ekonomikách k příliš dlouhé stimulaci, což "zaselo semena následných krizí".

V pondělí na konferenci v Madridu se šéf ECB Jean-Claude Trichet otevřeně postavil proti dalšímu prodlužování vládních rozpočtových stimulů, které jsou podle něj hrozbou pro veřejné finance.