Přitom se nejedná jen o rodiny seniorů, kterým zemřel partner a děti se dávno osamostatnily. Počty jednočlenných domácností rok od roku ve větším počtu rozšiřují mladí lidé, kteří se rozhodli, že budou žít „single“.

Každoročně přibývá i neúplných rodin. Domácností, ze kterých zejména z důvodu rozvodu jeden z partnerů odešel, je kolem 580 tisíc. V roce 1961 jich bylo pouhých čtvrt miliónu.

Demografové nás ale uklidňují. Obdobný trend je běžný v celé Evropě. Například v zemích patnácti zakládajících členů EU je v současnosti přes 56 miliónů jednočlenných rodin.

Psychologové však už tak příliš nadšeni nejsou. Život v osamění, společenské a sociální izolaci má na psychický stav i zdraví devastující vliv. Osaměle žijící lidé se dožívají kratšího věku než lidé žijící v páru.

Ten, kdo žije osaměle, je ale podle lékařů dvakrát více náchylný k chorobám srdce a oběhové soustavy. To představuje při rostoucím počtu osamělých lidí současně i prudký růst výdajů na zdravotnictví a sociální služby.

Mladí lidé, kteří nejsou ochotni dělit se o svůj čas, zážitky, zájmy, ale i výdělek, se zase nenaučí žit v páru nebo ve vícečlenné rodině. Když se nakonec přece jen vdají či ožení, může společné soužití vyvolávat problémy, může se negativně podepsat na kvalitě výchovy dětí. Sexuální život osamělých je podle expertů rovněž chudší než život stabilních párů.

Solitéři děsí ekology a ekonomy

Vedle psychologů děsí rostoucí počet jednočlenných rodin i ekonomy a ekology. Život jen „single“ začíná představovat nejen psychologický či demografický problém.

Jednočlenné domácností mají podle amerických zdrojů vyšší produkci odpadků, větší spotřebu vody a elektrické energie. Člověk, který žije v domácnosti sám, vyprodukuje podle údajů vědců z londýnské University College 1600 kilogramů odpadků ročně, osoba žijící ve vícečlenné rodině jen 1000 kilogramů.

Lidé, kteří bydlí sami, spotřebují o 42 procent více obalů než vícečlenné domácnosti, neboť daleko častěji používají hotové výrobky. Nejvíce hotových výrobků pak spotřebují muži ve věku 35 až 45 let, kteří žijí sami, bez partnerky či partnera.

Lidé žijící osaměle ovlivňují i ekonomiku. Objevují se firmy, které ve stále větším množství vyrábějí specializovaná „malá“ balení potravin. Jednočlenné domácností vyhledávají ve větším množství hotová jídla, hledají menší byty, ale i preferují menší auta. Potřeba výstavby nových malých bytů a domů pro samostatně žijící osoby výrazně zabírá stále více původně zemědělské půdy.

Jednočlenné a neúplné rodiny jsou podle Českého statistického úřadu rovněž více ohroženy chudobou. To vyvolává opět tlak na státní rozpočet. Rostoucí počet chudých jednočlenných rodin totiž zvyšuje počty uživatelů sociálních dávek.