Článek
O tom, že největší světové ekonomiky ještě nejsou z problémů venku, hodně napovídají i poslední data ze Spojených států. Ty zveřejnily výsledky maloobchodních prodejů, které sice dokázaly růst, za své říjnové zlepšení ale vděčí hlavně volatilním prodejům automobilů a prodejům potravin a oblečení, zatímco tržby z prodeje zboží zbytnějšího charakteru, jako elektronika, nábytek, nebo stavební materiály a zahradní potřeby výrazně klesly. To leccos vypovídá o stavu spotřebitelské poptávky v USA a neochotě amerických domácností více utrácet, což je výsledek vysoké míry nezaměstnanosti, která se v říjnu poprvé po 26 letech přehoupla přes hranici 10 %.
Ještě horší dojem ale v týdnu zanechala čísla z amerického trhu s bydlením, kde se v říjnu druhým měsícem v řadě propadaly počty nově udělených stavebních povolenek a nově zahájených staveb. Říjnová čísla skončila hluboko pod většinovými odhady analytiků a pouze potvrdila, že trh s bydlením, jeden z klíčových zdrojů hypoteční a finanční krize, zatím nefunguje, jak by měl. Zveřejněná čísla byla o to alarmující, že je to právě trh s bydlením, který je dosud stále masivně podpírán jak vládní politikou, tak expanzivní měnovou politikou centrální banky, která ve velkých objemech vykupuje hypotéky, aby snížila sazby z hypotečních úvěrů. Efekty těchto stimulačních opatření však již v prvním čtvrtletí příštího roku začnou odeznívat, což by mohlo situaci na trhu s bydlením opět značně vyhrotit.
Přestože hlavní burzovní indexy začaly koncem týdne ztrácet, výprodej byl jen mírný, v porovnání s růstem, kterým si prošly v minulých dvou týdnech. Americký burzovní index Dow Jones se proto i nadále s přehledem drží nad hranicí 10 000b. a naprostou většinu zisků si udržují i další indexy, což je výsledek trvalého dostatku likvidity, který na finančních trzích nadále udržují hlavní světové centrální banky. Ty na své rozvolněné měnové politice velmi pravděpodobně nebudou nic měnit ani v nadcházejících měsících, což by mohlo rizika jakékoli hlubší korekce účinně eliminovat i v blízké budoucnosti.
Na devizovém trhu se v minulém týdnu situace příliš nezměnila. Evropská měna si své pozice na páru s dolarem dokázala udržet, když během celého týdne oscilovala kolem hranice 1,49 EUR/USD. Pod prodejní tlak se ale koncem týdne dostaly některé rizikovější měny, mezi které se řadí také česká koruna. Ta začala proto díky výprodejům na akciových trzích po delší době opět ztrácet, aby v pátek zeslábla k dolaru na 17,34 Kč, zatímco k euru zlevnila na 25,80 Kč.
V neohroženém růstu naopak pokračovala cena zlata. Ta si ve středu sáhla na své nové historické maximum, když překonala hranici 1 150 USD/oz. a jen od začátku července již vzrostla o 24 %. Cena severomořské ropy Brent zůstala mírně pod hranici 78 USD/barel, zatímco cena zemního plynu v týdnu mírně klesla na 4,33 USD/BTU.
Nadcházející týden bude na ekonomická data podstatně bohatší. Spojené státy zveřejní ostře sledované tempo růstu objednávek zboží dlouhodobé spotřeby, které budou následovat další čísla z trhu s bydlením, spotřebitelská důvěra, nebo tempo růstu osobních příjmů a výdajů. Evropa pak mezi nejzajímavějšími ukazateli zveřejní indexy aktivity ve výrobním sektoru a sektoru služeb, tempo růstu průmyslových objednávek, nebo velmi očekávaný index německého podnikatelského klima (IFO). Zveřejněna tedy bude celá řada ukazatelů vypovídajících o kvalitě oživení v největších světových ekonomikách, a proto bude příští týden opět hodně o tom, jakou důvěru obchodníci budou mít v to, že po odeznění podpůrných opatření ze strany vlád a centrálních bank, budou schopny ekonomiky opět stát na svých vlastních nohou.