Vyplývá to z reprezentativního šetření Českého statistického úřadu Příjmy a životní podmínky ČR v roce 2008. Odborníci ale upozorňují, že se tyto výsledky mohou příští rok výrazně změnit k horšímu. Důvodem může být nejen dopad vládních úsporných opatření přijatých v souvislosti s rozpočtem na příští rok, ale i vysoké zadlužení domácností a růst nákladů zejména na bydlení.

Na 40 procent českých rodin podle šetření ČSÚ by nemohlo zaplatit nečekaný výdaj ve výši 7500 korun. Přeneseně to znamená, že finanční stabilita rodin je velmi křehká, každý nečekaný výdaj, ale i zvýšení cen či snížení pravidelných příjmů dokáže hospodaření značné části rodin destabilizovat.

Tato informace má velký význam právě pro příští rok. V důsledku tzv. Janotova úsporného balíčku, který mimo jiné zvýšil některé daně a snížil platy státním zaměstnancům, totiž dojde k řadě změn na příjmové straně českých domácností. Podle některých ekonomů – například Heleny Horské z Raiffeisenbank – by mohly dopady změn na příjmové straně představovat  na rodinu až 12 tisíc korun ročně. Změny DPH se projeví při nákupech a používání služeb měsíčně o zhruba 200 korun.

Náklady na bydlení porostou

Tak například rodiny státních zaměstnanců a  pracovníků veřejného sektoru byly zvyklé na každoroční zvyšování svých platů. Příští rok, pokud se během projednávání rozpočtu ve Sněmovně nezmění jeho struktura, dojde k poklesu jejich příjmů – sice o nepatrná 4 procenta, ale k poklesu. I když se příští rok nečeká nějaký dramatický růst cen – inflace by se měla pohybovat kolem dvou procent – zásah do rodinných rozpočtů to bude.

V průměrné a skutečně nízké inflaci se totiž ukrývá problém. I přes celkové malé zvýšení cen zejména rodiny s nižšími příjmy inflaci příští rok poměrně tvrdě pocítí. Průměrnou inflaci na nízké úrovni drží pokles či nulový růst cen elektroniky, oděvů či potravin, který vyrovnává růst jiných položek. Konkrétně nákladů na bydlení. V rodinných rozpočtech ale tyto výdaje hrají pětinovou, tedy dominantní roli. Právě náklady spojené s bydlením příští rok porostu o podstatně více, než je očekávaná průměrná míra inflace. Navíc, upozorňují analytici, nový kabát, mikrovlnku, ledničku si nemusíme koupit, můžeme investici odložit, ale zaplatit nájemné každý měsíc musíme.

Problémy se mění i podle krajů

Statistická šetření prokázala, že problémy s hospodařením se zvyšují, pokud se jedná o mladé rodiny či rodiny důchodců. Svůj vliv má rovněž kraj, kde rodina bydlí.

Jestliže v průměru 40 procent českých rodin má problémy při splacení jednorázové částky 7,5 tisíce korun, u rodin žijících v Karlovarském kraji už 46 procent. U rodin nezaměstnaných by zaplacení této částky vykolejilo na 80 procent domácností a 51 procent rodin s více dětmi.

To samozřejmě, upozorňují analytici, není objev, je to logické. Důležitý, upozorňují analytici, je doprovodný efekt tohoto zjištění. Dokládají, že řada českých rodin nemá velké finanční zázemí pro období životní nepohody a problémů. Varovný je rovněž z tohoto pohledu údaj České národní banky, že české domácností dluží přes 958 miliard bankám a finančním institucím.

Každé větší zvýšení nezaměstnanosti automaticky znamená zvýšení počtu neplatičů a počtů rodin s problémy v jejich finančním hospodaření.

Chudoba může být problém

Česko, měřeno ukazateli EU, není zemí chudých. Podle sociologa Jana Kellera kolem deseti procent obyvatel žije v chudobě. Za chudého je považován zhruba ten, kdo musí žít s příjmem kolem 7 tisíc korun měsíčně. Na České republice je znepokojující spíše než počet oficiálně chudých počet lidí, kteří okolo pásma chudoby žijí.

Podle posledního šetření ČSÚ pokud za hranici chudoby budeme považovat 70 % nejčastěji se vyskytujícího příjmu, je chudobou ohroženo na 1,6 miliónu lidí, tedy 16,5 procenta občanů. Jejich největší část tvoří domácnosti důchodců, mladé rodiny a rodiny samoživitelek, kterých je v Česku kolem čtvrt miliónu.