Ministr dopravy Gustáv Slamečka podpořil senátní verzi s tím, že jeho úřad na ní spolupracoval. Původní sněmovní předloha totiž podle kritiků byla v některých pasážích v rozporu s ústavou a listinou základních práv. Podle senátora ODS Jiřího Nedomy oslabovala princip rovnosti občanů před zákonem, omezovala práva na soudní ochranu a ve svém důsledku by mohla kvůli žalobám stavby zpozdit a prodražit.

Senátní verze novely ze sněmovního návrhu odstranila možnost automatického označení dopravní stavby za stavbu ve veřejném zájmu, neboť takové označení je možné jen podle stavebního zákona po příslušném projednání stavby. Senátoři také zrušili ustanovení, podle něhož stavební úřady mohly vydat stavební povolení ještě před doložením, že stavitel má právo stavbu provést.

Poslanecká novelu měla původně pouze urychlit výstavbu rychlostní komunikace R35. Sněmovna se ale před měsícem rozhodla rozšířit obecně na dopravní a technickou infrastrukturu. Podle některých by to znamenalo, že by se vztahovala nejen na všechny silnice a dálnice, ale i na plynovody, ropovody nebo třeba vedení elektrického proudu. Na tomto rozšíření sněmovna nakonec netrvala. Senátní verzi podpořilo 135 ze 150 přítomných poslanců.