Odvoláním Jaroslava Míla se největší výrobce elektřiny společnost ČEZ dostal do rozporu s atomovým zákonem. Firma totiž nesplňuje zákonné podmínky pro provozování jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Potvrdila to i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Podle atomového zákona může jadernou elektrárnu provozovat jen firma, která má v představenstvu člověka s odbornou kvalifikací pro jadernou energii. Po odvolání ředitele Míla tuto kvalifikaci v představenstvu ČEZ nikdo nemá.

Správní řízení může vyústit až k případnému pozastavení povolení k výkonu činnosti - tedy provozu jaderných zařízení.

Představenstvo společnosti ČEZ odvolalo Míla z postu generálního ředitele v pátek. Vedle postu generálního ředitele přišel Míl i o funkci předsedy představenstva. Z této pozice jej ve čtvrtek odvolala dozorčí rada, ve které hlasování o jeho odvolání iniciovali zástupci ministerstva průmyslu a obchodu.

Ministři dosáhli svého

"Respektuji rozhodnutí vlastníka odvolat z funkce statutárními orgány společnosti jmenovaného manažera," uvedl Míl v prohlášení. "Ve všech svých vystoupeních jsem se maximálně snažil přispět k uklidnění celé atmosféry," dodal Míl. Oficiálním důvodem čtvrtečního odvolání Míla z představenstva byla špatná komunikace se státem, většinovým vlastníkem.

Bývalého šéfa představenstva ČEZ kritizovali především ministři financí a průmyslu a obchodu Bohuslav Sobotka a Milan Urban. Míl podle nich prosazoval jiné strategické plány než stát, ministři očekávali výplatu vyšších dividend, Míl prosazoval aktivní investiční politiku. Ministrům se rovněž nelíbil záměr ČEZ účastnit se privatizace hnědouhelných dolů.

Jaroslav Míl byl na postu předsedy představenstva a generálního ředitele ČEZ od července 2000. Rozhodující vliv na jmenování měl tehdejší ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. Stát v ČEZ vlastní dvoutřetinový akciový podíl, firma loni hospodařila se ziskem 6,7 miliardy korun, v letošním pololetí zisk stoupl na 12,3 miliardy. Celá skupina ČEZ zaměstnává zhruba 18 tisíc lidí.