Hlavní obsah

Spoluúčast při zneužití karet si banky vykládají chybně ve svůj prospěch

Právo, Vladimír Čechlovský
Praha

Banky se snaží využít chyby v novém zákoně o platebním styku a jeho ustanovení o spoluúčasti klienta při zneužití ztracené či odcizené platební karty vykládají nesprávně ve svůj prospěch. Vyplývá to ze stanoviska odborníků a institucí pro Právo.

Článek

Na problém jako první upozornilo Právo minulou sobotu. [celá zpráva]

Jde o to, že nový zákon, který byl Česku přijat na základě evropské směrnice a je účinný od 1. listopadu, v paragrafu o spoluúčasti klienta umožňuje dvojí výklad. Buď že se tato spoluúčast ve výši 150 eur (asi 4000 korun) vztahuje na každý případ zneužití jedné karty, nebo na všechna zneužití dohromady, což je pro klienty samozřejmě výhodnější. Směrnice Evropských společenství přitom jasně říká, že spoluúčast se má platit jen jednou.

Většina tuzemských bank ale přijala výklad ve svůj prospěch, tedy že klient má platit spoluúčast za každé zneužití. Takový postoj zaujaly například ČSOB, Poštovní spořitelna, GE Money Bank a UniCredit Bank. Jako řešení klientům banky nabídly připojištění karet. To by ale mělo pro klienty fatální dopady. Kdyby například zloděj karty jejím prostřednictvím pětkrát zaplatil na internetu, klient by musel dát ze svého dvacet tisíc korun.

Pouze Česká spořitelna a Komerční banka sdělily, že při aplikaci zákona budou postupovat v zájmu klienta, tedy požadovat spoluúčast jen jednou.

Do sporu se vloží ČNB

Do celé záležitosti se ale nyní vložila Česká národní banka, což může znamenat obrat ve prospěch klientů. „V současné době uvažujeme o vydání úředního sdělení, které poskytne jednotný výklad předmětného ustanovení. ČNB zastává v této věci shodný názor s gestorem zákona ministerstvem financí, tedy že se spoluúčast vztahuje na součet veškerých transakcí,“ sdělil v úterý Právu mluvčí ČNB Marek Petruš. Úřední sdělení sice není pro banky právně závazné, ale banky se jím zpravidla v praxi řídí.

Také jiní odborníci upozorňují, že banky k celé věci zaujaly právně těžko udržitelný postoj. „Jestliže dává ustanovení českého zákona, který do sebe promítá evropskou směrnici, prostor pro více výkladů, je třeba ho vykládat v nejvyšší možné míře eurokonformně, tedy v souladu s touto směrnicí. A proto i soudy, které by rozhodovaly případné spory klientů s bankami, jsou povinny vykládat český zákon eurokonformně, dává-li pro takový výklad znění zákona alespoň minimální prostor,“ řekl Právu Doc. JUDr. Richard Král z katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Podle jeho slov i občanský zákoník stanoví obecné pravidlo, že ustanovení na ochranu spotřebitelů je třeba vykládat v jejich prospěch.

Soudní spory zatím nadále hrozí

To zatím ovšem zdaleka neznamená, že problém je vyřešen. Jestliže si výše uvedené a další banky budou i nadále stát na svém a požadovat spoluúčast za každé jednotlivé zneužití karty do doby přijetí novely zákona, která chybu napraví, takovému klientovi nezbude nic jiného, než se domáhat svých práv soudně, což není příjemná záležitost.

„Klient by ale měl velkou naději, že tento spor vyhraje,“ soudí Král. I kdyby se tak nestalo, má podle jeho názoru možnost zažalovat stát o náhradu škody.

Z bankovního sektoru ale přicházejí první signály, že ke sporům by nemuselo dojít. V sázce je totiž i pověst bank, která by jimi nesporně utrpěla. Jedna z nich, Raiffeisenbank, která původně zastávala postoj jako většina bank, v úterý oznámila, že mění stanovisko a bude chtít od klienta spoluúčast jen jednou.

„Vzhledem k tomu, že ministerstvo financí připouští chybu v zákoně, nechceme čekat na novelu zákona. Je to v souladu s klientsky orientovaným přístupem banky,“ sdělil Právu tiskový mluvčí Tomáš Kofroň.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám