Článek
To je však podle některých právníků v rozporu s platnými zákony. Každý vkladatel má totiž podle nich ze zákona na úrok nárok.
Například klient ING Bank, který se obrátil na redakci Práva, má na běžných cizoměnových účtech uloženo kolem 17 tisíc eur a podobnou sumu dolarů, ale žádný úrok nedostává. Navíc je jeho vklad každý měsíc znehodnocován poplatkem za zaslání výpisu z účtu ve výši 4,33 eura, resp. 6,19 USD v případě dolarového konta.
Zákon stanoví minimální úrok
„Úrokové sazby placené ze zůstatku cizoměnových běžných účtů odrážejí extrémně nízké mezibankovní úrokové sazby u některých cizích měn, přičemž například pro dolary se jednodenní úrokové mezibankovní sazby blíží nule,“ vysvětlila Právu Eva Pipalová z tiskového oddělení ING Bank.
Vklady na běžném účtu nyní neúročí také další banky. Jenže v obchodním zákoníku se uvádí: „Nejsou-li výše úrokové sazby nebo způsob jejího stanovení sjednány ve smlouvě o běžném účtu, činí úroková sazba polovinu diskontní sazby stanovené Českou národní bankou...“
Diskontní sazba, kterou se úročí volné finanční prostředky bank v ČNB, teď činí 0,25 procenta. Polovina z toho je 0,12 procenta. Tedy skoro nic. Průměrné úročení zůstatků na většině běžných účtů v českých bankách je však ještě nižší, dlouhodobě na úrovni 0,05 až 0,1 procenta.
Existují dva právní názory na to, jak citovaný paragraf vykládat. Podle prvního, z něhož vycházejí i banky, může peněžní ústav měnit úrokové sazby prakticky jakkoli podle předem dohodnutých podmínek s klientem. Podle druhého právního názoru by ale i tak sazby zůstatků pro majitele běžných účtů měly být stanovovány takovým způsobem, aby byly vždy vyšší než polovina aktuální diskontní sazby.
Obchodní zákoník upravuje způsob úročení nejen u běžných, ale i u vkladových účtů, když říká, že u nich nesmí být bez výslovného smluvního ujednání mezi bankou a klientem úroková sazba nižší než polovina tzv. lombardní sazby. To je úroková míra u půjček, které ČNB poskytuje komerčním bankám. Naposledy letos v srpnu ji centrální bankéři snížili z 2,5 na 2,25 procenta. Podle nedávné studie Evropské komise zaplatí Češi na poplatcích za jeden účet v bance ročně v průměru 95 eur (zhruba 2450 Kč). Česko tak má podle komise sedmé nejvyšší bankovní poplatky v Evropské unii.
Mělo by to být zohledněno i v úročení vkladů na běžných účtech? Většina nezávislých bankovních expertů sice soudí, že ne, peněžní ústavy by však i podle nich měly při nízkém úročení vkladů klientům zajistit, aby jejich vložené peníze neznehodnocovaly poplatky.
„To, že banky postupně směřují úroky u běžných účtů k nule, mě nepřekvapuje. Vždyť i těch obligátních 0,1 % je směšných, zvláště zaplatíte-li poté za připsání pár haléřů poplatek v řádech korun ,za položku‘,“ řekl Právu provozovatel serveru Bankovnipoplatky.com Patrik Nacher.
Z věřitele se může stát dlužník
Klientům by podle něj ani nevadilo, že nemají úročeny peníze na běžných, balíčkových účtech. „Od toho jsou jiné, spořicí produkty. Jde o to, aby na účtu bylo alespoň to, co tam klient sám vložil. Jinak by byl na tom člověk z finančního pohledu lépe, kdyby měl peníze doma v šuplíku,“ soudí Nacher.
Podle něj lze v Česku najít až stovky případů, kdy klient zapomněl na svůj nepoužívaný účet, jenž se po několika měsících nebo letech dostal z plusu do debetu a z klienta-věřitele se stal klient-dlužník. „Banka pak po něm chtěla peníze doplatit. Absurdní,“ dodal Nacher.