Platební morálka firem v Německu, kam směřuje polovina našeho exportu, se citelně zhoršila. Je to opravdu tak vážné?

Problémy nastaly i v Německu. Nenazýval bych to krizí, ale velkým útlumem. Německo není jen klíčovým importérem, ale také jedním z největších exportérů, takže na něho dopadá rušení ve světě dohodnutých zakázek. Určitě je třeba být více obezřetný, ale ne proto, že firmy by neplatily záměrně s cílem poškodit partnera, ale protože se samy dostaly do kleští. Platební schopnost je skutečně menší.

 

Populismem je Obamova výzva, aby Američané kupovali jen americké zboží, stejně jako snaha Sarkozyho, aby se francouzské automobilky stáhly do Francie. Radomír Šimek, prezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory

 

Redukce se dotkly i Siemense. V jakém rozsahu?

Už před třemi lety vyhlásilo vrcholové vedení program redukce nákladů s cílem postupně snížit náklady o deset procent, což znamená redukci počtu zaměstnanců celkově o 17 tisíc lidí, především v administrativě. Ještě krize nebyla vidět, ale už se přijímala opatření. Program bude ukončen v roce 2010.

Nyní jste v Česku zavřeli závod na výrobu kolejových vozidel. Proč?

Evropský trh je víceméně nasycen a potřeba se přesunuje do Asie. Obdobný závod v Německu Siemens redukuje. Loni v červenci se rozhodlo, že podnik v Česku bude uzavřen. Snažili jsme se najít investora, aby výrobu udržel, ale nepodařilo se to. Zaměstnanci dostanou velice slušné odstupné. Co se týče odborníků na kolejová vozidla, tak jejich zkušeností se bude využívat pro výrobní závod v Německu. Objekty budeme nabízet k prodeji.

Některá výroba se musela redukovat, ale na druhé straně Siemens v Česku rozšiřuje služby. Podařilo se nám získat a zde vybudovat největší středisko sdílených služeb pro koncern Siemens s pracovišti v Praze a Ostravě. Zpracováváme účetnictví, personalistiku a nákupní aktivity pro Siemens v Německu, Švýcarsku, Skandinávii a v jiných zemích Evropy. Středisko celkem zaměstnává 550 lidí a v konečné podobě by mělo dosáhnout stavu až 900 pracovníků.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa hovoří o tom, že krize je příležitost. Podniky hledají nové dodavatele, firmy jsou častěji a výhodně na prodej…

Ano. Společnost, která v minulosti hospodařila rozvážně a nyní má dostatečnou likviditu, tak má nyní jedinečnou příležitost koupit konkurenci nebo vstoupit do mezer, které vzniknou po firmách, jež situaci nezvládly. Pevně doufám a věřím, že se bude mnohem pečlivěji a přísněji posuzovat skutečné hospodaření společností, že se nebude tolerovat manipulace s bilančními údaji. Vždyť už skandály s audity v USA před dvěma třemi lety indikovaly, že dojde k propadům. V Německu jsou podnikatelé a investoři mnohem obezřetnější a konzervativnější.

Měly i německé podniky problémy s audity?

Samozřejmě.

Pokud si dobře vzpomínám, tak rovněž Siemens v Německu řešil ne zrovna čisté praktiky některých svých nejvyšších šéfů…

Tam nešlo o zkreslování dat, ale někteří lidé získávali zakázky nečistým, nelegálním způsobem.

Není krize také zároveň ideálním podhoubím pro nárůst korupce?

To nebezpečí tady pochopitelně existuje. Když se nabízí méně zakázek, tak je o ně větší rvačka a větší snaha se podbízet. To by ale byl hodně krátkodobý a krátkozraký přístup. Takové praktiky se dříve nebo později obrátí proti všem jejich účastníkům.

Ekonomická deprese začíná prohlubovat protekcionismus, tedy to, že si státy chrání své pracovní trhy a uvalují dovozní cla. To ale asi moc obchodu neprospívá, přestože to může krátce „chránit“ domácí firmy, nebo mají taková opatření efekt?

Zvyšování dovozních cel a obdobná opatření chránit národní trhy jsou absolutním nesmyslem. Populismem je Obamova výzva, aby Američané kupovali jen americké zboží, stejně jako snaha Sarkozyho, aby se automobilová výroba francouzských automobilek stáhla do Francie. Právě v krizi, více než kdy jindy, je třeba ještě více otevřít trhy a odbourávat bariéry světového obchodu.

Jistý protekcionismus ovšem proti Česku již léta uplatňuje Německo. V EU má být volný pohyb kapitálu a osob, ale pro stavební firmy si SRN až do roku 2011 vyjednalo výjimku s cílem chránit svůj pracovní trh. Mají Němci nějaký důvod bránit našim pracovníkům a firmám?

Věcný důvod k tomu, aby se omezoval pohyb českých pracovních sil a firem v Německu, není. Tam, kde se pracovní trhy otevřely, tak se nikde nestalo, že by začalo stěhování národů. Je to spíše mentálně-psychologická blokáda v Německu a Rakousku, že nechtějí z vyjednaných výjimek ustoupit a že se jich chtějí držet až do konce. Navíc německým firmám chybí řada odborníků.

Západní státy si mohou chránit národní trhy vším možným, ale stejně je absolutně zaplaví Asie, především Čína. Co je tak v posledních dvou desetiletích nastartovalo?

Získali kapitál, know-how, jsou houževnatí. Teď už investují, ne jen levně pracují. Dnes již umí ne jen napodobit, ale vytvořit vlastní kvalitní výrobek.