„Řada ruských firem ekonomickou situaci nezvládá, jsou na prodej a podmínky bývají velmi zajímavé. To nahrává těm z investorů, kteří mohou nabídnout alternativní řešení. Příkladem může být pražská Tesla Karlín, která umí řešit modernizace starých analogových ústředen, aniž by se musely vynakládat velké peníze na nákup nových,“ řekl Právu ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Moskvě Štěpán Jílek, jenž se na Rusko dlouhodobě specializuje.

Pokles celosvětové poptávky po surovinách, snížení světových cen hlavních komodit, domácí produkce i reálných příjmů obyvatelstva se podle něho výrazně promítly do každodenního života Ruska, které ještě před rokem vykazovalo růst HDP na úrovni 5,6 %.

Řada staveb teď stojí

Z výsledků prvního pololetí letošního roku vyplývá, že pokles proti srovnatelnému období minulého roku je více než desetiprocentní. Export z Ruska v prvním pololetí 2009 se propadl téměř o polovinu ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Také dovoz do Ruska za prvních šest měsíců 2009 poklesl o 39,4 % ve srovnání se stejným obdobím minulého roku.

„Velmi komplikovaná je situace ve stavebnictví, kde se počet nově zahajovaných staveb v některých regionech blíží k nule. Celkový zaznamenaný pokles ve stavebnictví v prvním pololetí 2009 přesáhl ve srovnání se stejným obdobím minulého roku hranici 40 %,“ dodal Jílek.

 

U investic v Rusku je třeba uvažovat v horizontu patnácti dvaceti let. Jde o to připravit se na období růstu.Martin Jahn, šéf VW v Rusku

 Za této atmosféry ovšem posiluje své pozice v Rusku například největší evropská automobilka Volkswagen. Podle tamního šéfa koncernu VW Martina Jahna nelze očekávat v Rusku okamžité zisky, ale u těchto investic je třeba uvažovat v horizontu patnácti dvaceti let. „Nyní jde o to připravit si výrobní kapacity pro období růstu,“ uvedl Jahn. Do ruského automobilového průmyslu zde vedle Volkswagenu  investuje i japonská Toyota. „Rusko je českými exportéry vnímáno jako příležitost, která sice nepochybně má i svá rizika, ale určitě stojí za úsilí,“ potvrzuje poslední studie GfK Praha na toto téma.

Menší firmy nejprve jako subdodavatelé

„Zvláště malé a střední společnosti mají jen minimální šanci na zdejším trhu uspět. Mohou se ale uplatnit nejprve jako subdodavatelé velkých firem či konsorcií a postupně si takto najít vlastní obchodní partnery,“ míní Vladimír Plašil, šéf společnosti Alta, která v Rusku obchoduje mimo jiné se strojírenskými komponenty a jaderným palivem.

Dopady současné krize jsou viditelné i v dalších postsovětských regionech. Například v Kazachstánu se řada velkých staveb zakonzervovala, příležitosti zde ale pochopitelně zůstávají. Obzvláště tehdy, je-li uspokojivě vyřešen model financování s vysokým důrazem na zajištění.

„V celé oblasti bývalého SSSR má zahraniční podnik mnohem větší šanci kontrakt získat, pokud kromě zajímavých podmínek a kvality přináší také řešení na financování projektu, jako jsou bankovní záruky a dokumentární platby,“ zdůrazňuje ředitelka divize financování obchodu a exportu Komerční banky Jana Švábenská.