Článek
„Řada ruských firem ekonomickou situaci nezvládá, jsou na prodej a podmínky bývají velmi zajímavé. To nahrává těm z investorů, kteří mohou nabídnout alternativní řešení. Příkladem může být pražská Tesla Karlín, která umí řešit modernizace starých analogových ústředen, aniž by se musely vynakládat velké peníze na nákup nových,“ řekl Právu ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Moskvě Štěpán Jílek, jenž se na Rusko dlouhodobě specializuje.
Pokles celosvětové poptávky po surovinách, snížení světových cen hlavních komodit, domácí produkce i reálných příjmů obyvatelstva se podle něho výrazně promítly do každodenního života Ruska, které ještě před rokem vykazovalo růst HDP na úrovni 5,6 %.
Řada staveb teď stojí
Z výsledků prvního pololetí letošního roku vyplývá, že pokles proti srovnatelnému období minulého roku je více než desetiprocentní. Export z Ruska v prvním pololetí 2009 se propadl téměř o polovinu ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Také dovoz do Ruska za prvních šest měsíců 2009 poklesl o 39,4 % ve srovnání se stejným obdobím minulého roku.
„Velmi komplikovaná je situace ve stavebnictví, kde se počet nově zahajovaných staveb v některých regionech blíží k nule. Celkový zaznamenaný pokles ve stavebnictví v prvním pololetí 2009 přesáhl ve srovnání se stejným obdobím minulého roku hranici 40 %,“ dodal Jílek.
U investic v Rusku je třeba uvažovat v horizontu patnácti dvaceti let. Jde o to připravit se na období růstu.
Za této atmosféry ovšem posiluje své pozice v Rusku například největší evropská automobilka Volkswagen. Podle tamního šéfa koncernu VW Martina Jahna nelze očekávat v Rusku okamžité zisky, ale u těchto investic je třeba uvažovat v horizontu patnácti dvaceti let. „Nyní jde o to připravit si výrobní kapacity pro období růstu,“ uvedl Jahn. Do ruského automobilového průmyslu zde vedle Volkswagenu investuje i japonská Toyota. „Rusko je českými exportéry vnímáno jako příležitost, která sice nepochybně má i svá rizika, ale určitě stojí za úsilí,“ potvrzuje poslední studie GfK Praha na toto téma.
Menší firmy nejprve jako subdodavatelé
„Zvláště malé a střední společnosti mají jen minimální šanci na zdejším trhu uspět. Mohou se ale uplatnit nejprve jako subdodavatelé velkých firem či konsorcií a postupně si takto najít vlastní obchodní partnery,“ míní Vladimír Plašil, šéf společnosti Alta, která v Rusku obchoduje mimo jiné se strojírenskými komponenty a jaderným palivem.
Dopady současné krize jsou viditelné i v dalších postsovětských regionech. Například v Kazachstánu se řada velkých staveb zakonzervovala, příležitosti zde ale pochopitelně zůstávají. Obzvláště tehdy, je-li uspokojivě vyřešen model financování s vysokým důrazem na zajištění.
Namísto tržnice gigantické místo pro nové byty v Moskvě za milióny dolarů
„Čerkizovskij rynok“ tak se jmenuje největší moskevská tržnice, která se na 66 hektarech plochy nachází v severozápadní části Moskvy. Do léta fungovala, nyní je uzavřena a místo je údajně předáno Fondu rozvoje bytové výstavby. Jedná se o lukrativní pozemky, na kterých může být postaveno jeden milión čtverečních metrů nových bytů, což znamená čtvrtinu roční bytové výstavby v hlavním městě Ruska, upozornil CzechTrade.
Podle hrubých odhadů by se mělo jednat o investici v cca 1,3 miliardy USD. Otázkou zatím zůstává, jaké budou investorům kladeny podmínky ze strany fondu. Podle CzechTrade bude tato investiční příležitost aktuální, až odezní krize.
V Leningradské oblasti jednou tolik zahraničních investic
V Leningradské oblasti jednou tolik zahraničních investic Jen Leningradská oblast, která je samostatným subjektem Ruské federace, za první pololetí letošního roku získala zahraniční investice ve výši 928,6 miliardy USD, což je více než dvojnásobný meziroční nárůst. Nejvíce investic sem jde z USA (55,6 %), Nizozemska (20,6 %), Finska (7,1 %) a Rakouska (4,8 %). „Největší objem investic směřuje do rozvoje zpracovatelského průmyslu, dopravy a spojů, výroby elektřiny a plynu, těžby nerostných surovin,“ upřesňuje český konzulát v Petrohradě.
V Leningradské oblasti jednou tolik zahraničních investic Jen Leningradská oblast, která je samostatným subjektem Ruské federace, za první pololetí letošního roku získala zahraniční investice ve výši 928,6 miliardy USD, což je více než dvojnásobný meziroční nárůst. Nejvíce investic sem jde z USA (55,6 %), Nizozemska (20,6 %), Finska (7,1 %) a Rakouska (4,8 %). „Největší objem investic směřuje do rozvoje zpracovatelského průmyslu, dopravy a spojů, výroby elektřiny a plynu, těžby nerostných surovin,“ upřesňuje český konzulát v Petrohradě. Podle CzechTrade například ruský průmyslový holding IST před rokem získal úvěr ve výši 560 miliónů USD na výstavbu závodu na výrobu nákladních železničních vagonů ve městě Tichvin. Akci úvěrují VEB (Vnesneekonombank), Eurasijská banka pro rozvoj a NOMOS-bank. Kapacita nového závodu dosáhne 10 tisíc vagonů ročně. Spuštění sériové výroby je plánováno už na konec roku 2010.
V Leningradské oblasti jednou tolik zahraničních investic Jen Leningradská oblast, která je samostatným subjektem Ruské federace, za první pololetí letošního roku získala zahraniční investice ve výši 928,6 miliardy USD, což je více než dvojnásobný meziroční nárůst. Nejvíce investic sem jde z USA (55,6 %), Nizozemska (20,6 %), Finska (7,1 %) a Rakouska (4,8 %). „Největší objem investic směřuje do rozvoje zpracovatelského průmyslu, dopravy a spojů, výroby elektřiny a plynu, těžby nerostných surovin,“ upřesňuje český konzulát v Petrohradě. Podle CzechTrade například ruský průmyslový holding IST před rokem získal úvěr ve výši 560 miliónů USD na výstavbu závodu na výrobu nákladních železničních vagonů ve městě Tichvin. Akci úvěrují VEB (Vnesneekonombank), Eurasijská banka pro rozvoj a NOMOS-bank. Kapacita nového závodu dosáhne 10 tisíc vagonů ročně. Spuštění sériové výroby je plánováno už na konec roku 2010.
V Leningradské oblasti jednou tolik zahraničních investic Jen Leningradská oblast, která je samostatným subjektem Ruské federace, za první pololetí letošního roku získala zahraniční investice ve výši 928,6 miliardy USD, což je více než dvojnásobný meziroční nárůst. Nejvíce investic sem jde z USA (55,6 %), Nizozemska (20,6 %), Finska (7,1 %) a Rakouska (4,8 %). „Největší objem investic směřuje do rozvoje zpracovatelského průmyslu, dopravy a spojů, výroby elektřiny a plynu, těžby nerostných surovin,“ upřesňuje český konzulát v Petrohradě. Podle CzechTrade například ruský průmyslový holding IST před rokem získal úvěr ve výši 560 miliónů USD na výstavbu závodu na výrobu nákladních železničních vagonů ve městě Tichvin. Akci úvěrují VEB (Vnesneekonombank), Eurasijská banka pro rozvoj a NOMOS-bank. Kapacita nového závodu dosáhne 10 tisíc vagonů ročně. Spuštění sériové výroby je plánováno už na konec roku 2010.Sankt-Petěrburg k nám zvýšil dovoz
Z ruské strany ovšem došlo podle ministerstva průmyslu a obchodu ke zpomalení realizace některých dříve předjednaných kontraktů. V prvním pololetí roku 2009 dosáhl export z Česka do Sankt-Petěrburgu 69,4 mil. USD, což znamená propad českého exportu do této oblasti o 46 % v porovnání se stejným obdobím roku 2008. Naproti tomu podniky ze Sankt-Petěrburgu zvýšily vývozdo ČR na 515,3 mil. USD, přičemž drtivou většinu z toho tvořila minerální paliva.
„V celé oblasti bývalého SSSR má zahraniční podnik mnohem větší šanci kontrakt získat, pokud kromě zajímavých podmínek a kvality přináší také řešení na financování projektu, jako jsou bankovní záruky a dokumentární platby,“ zdůrazňuje ředitelka divize financování obchodu a exportu Komerční banky Jana Švábenská.