Zatímco před revizí se hrubý domácí produkt (HDP) na hlavu přepočítaný pomocí kupní síly pohyboval jen těsně na 60% průměru EU, nyní to je již přibližně 64%, uvádí analytik. To podle něj znamená, že budeme muset do společné pokladny EU přispívat více a zároveň "budeme mít i složitější přístup k jejím strukturálním fondům."

Většina regionů na strukturální fondy sice ještě dosáhne, ale přiblíží se kritické hranici, kdy budou od zdrojů "odstřiženy". Nakonec o ně přijdou dříve, než by tomu bylo bez úpravy statistiky. Kdo tedy viděl v Unii otřásajícího se oslíčka, ten se zmýlil.

Změnou nominální výše HDP se České republice náhle zlepšilo plnění některých maastrichtských kritérií nezbytných pro přijetí eura. "Jedná se především o kritérium veřejného deficitu a kritérium hrubého veřejného dluhu," uvádí Pikora.

Některé resorty budou žádat více peněz

Vyšší HDP se dále projeví v některých výdajích, které by se měly odvíjet od HDP. Na základě vyššího HDP se bude vydávat více např. na armádu, uvádí analytik. "Vzniká tedy otázka, zda nakonec bude vláda vůbec schopna snižovat rozpočty tak, jak si to při sestavování reformy veřejných financí předsevzala." Nynější revize však nebude poslední. Statistika se totiž dále zlepší v příštích letech tím, že bude zahrnovat stále více dosud opomíjených položek, jako je například prodej drog. K tomu by mělo dojít v roce 2005. Po těchto dalších změnách metodiky by si HDP mělo podle odhadů připsat nových 1,5 až 2,0%.