Situace je podle rady seniorů tak vážná, že vyzývá vládu ke zmrazení regulovaného nájemného pro příští rok na letošní úrovni.

„S ohledem na nulovou valorizaci penzí v roce 2010 a skokový nárůst nájemného v Praze, Brně a dalších velkých městech vyzýváme vládu k uvalení cenového moratoria na regulované nájmy. Chceme, aby zůstaly na úrovni letošního roku,“ řekl Právu předseda Rady seniorů ČR Zdeněk Pernes.

Nájmy se zvednou až o 60 procent, penze se zvyšovat nebudou

Regulované nájmy na příští rok podle něj zvyšuje většina obcí. Nájemné od ledna někde vzroste až o 60 procent. „Některé pražské městské části sice nájmy nezvyšují, jiné ale ano a také soukromí majitelé domů nájemné navyšují často o maximum,“ dodal Pernes.

Právě v Praze je situace seniorů nejhorší, shodují se odborníci. V bytech s regulovaným nájemným tu podle nich žije asi 90 tisíc penzistů. Z toho 38 tisíc v bytech se soukromým majitelem.

„Pro příští rok se jim nájem zvýší o 800 korun měsíčně i více. Náklady na bydlení u nich ale často tvoří 80 až 90 procent příjmů,“ dodává Pernes. Zatímco za bydlení od ledna řada důchodců zaplatí více, penze se jim zvyšovat nebudou.

To, že situace je hlavně pro samostatně žijící důchodce téměř neřešitelná, potvrzuje i Karel Hanauer z bytové poradny Rady seniorů ČR. „Je to katastrofální, hlavně v Praze, ale i v Kladně, Brně nebo v Ostravě,“ řekl Hanauer.

Sociální dávky jim nepomůžou

Penzisté, kteří zůstanou sami, podle něj často nemohou s důchodem vyjít. To Právu potvrdila i paní Jaroslava z Prahy 10. Za obecní byt 1+1 49m2 má od ledna platit včetně poplatků 7114 korun měsíčně. To je zhruba o osm set korun více než letos.

„Můj důchod je ale jen 10 700 korun měsíčně. Jsem sama, manžel už umřel, je to neúnosné,“ říká. „Po zaplacení nájmu mi zbude jen 3500 korun měsíčně. Něco dám za lékaře a léky, takže penze je nedostačující. Je to tak na oběšení, vůbec nevím, jak to budu řešit,“ dodává. Podobně jako ona, nebo hůře, je na tom podle jejích slov řada jejích vrstevnic. „Člověku by mělo po zaplacení nájmu zbýt alespoň 5000 korun měsíčně,“ dodává.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí mohou senioři žádat o příspěvek na bydlení nebo doplatek na bydlení. Kolik seniorů ale ve skutečnosti tyto dávky čerpá, ministerstvo nesleduje.

Podle rady seniorů však starým lidem tyto dávky ve skutečnosti příliš nepomohou.

„Na doplatek na bydlení senioři nedosáhnou, ten je určen lidem s příjmy kolem životního minima, což je pro jednotlivce 3126 korun měsíčně. Penze jsou ale vyšší,“ vysvětluje Pernes. Také z příspěvku na bydlení podle něj senioři obvykle nezískají skoro nic.

„Je to špatně nastaveno. Přestože mají nízký příjem, dostanou často padesátikorunu, stokorunu, nebo nic,“ dodal Pernes. Pro výpočet příspěvku jsou používány tzv. normativní náklady na bydlení. Ty například pro jednočlennou domácnost v nájemním bytě v Praze letos činí 5088 korun měsíčně. „Je to nastaveno příliš nízko. Skutečné náklady jsou zhruba 7500korun,“ kritizuje Pernes.