"Informace o negativním hodnocení naší země Evropskou komisí jenom potvrzuje naprostou nezbytnost reforem veřejných financí v ČR, a to nejen pro rok 2010, ale i pro roky následující. V této souvislosti bych chtěl připomenout, že ministerstvo financí musí připravit soubor opatření, která v nejbližších letech povedou ke snížení deficitu veřejných financí na úroveň tří až čtyř procent HDP," řekl ministr financí Eduard Janota. Ministr zároveň připomněl, že dlouhodobým cílem je snížit deficit pod tři procenta HDP, tedy naplnit maastrichtská kritéria.

Spolu s Českem se ve skupině zemí s nejrizikovějším vývojem rozpočtů nachází například i Slovensko, které ještě poměrně nedávno patřilo mezi premianty Evropské unie. "Náprava (veřejných financí) si vyžádá ambiciózní konsolidační programy na snížení dluhů a deficitů v následujících letech a hluboké reformy sociálního systému," uvedla Evropská komise.

Česko má sice v unii jeden z nejnižších celkových dluhů, ale tempo zadlužování rostě poměrně rychle. Jen pro letošní rok české ministerstvo financí původně plánovalo, že rozpočtový deficit dosáhne 3,9 procenta hrubého domácího produktu, ale v současnosti odhaduje propad hospodaření až na 5,5 procenta HDP. Pokud by ovšem čeští poslanci neschválili takzvaný úsporný balíček, deficit by se mohl vyšplhat až na sedm procent HDP a destabilizovat veřejné finance.

Kdo je v nejrizikovější skupině
Česko
Kypr
Irsko
Řecko
Španělsko
Lotyšsko
Litva
Malta
Nizozemsko
Rumunsko
Slovensko
Slovinsko
Velká Británie

Pohled na české hospodaření do značné míry ovlivňuje i fakt, že Češi dosud neprovedli žádnou zásadní reformu důchodů, za což sklízí kritiku Evropské komise prakticky každý rok. Nejlépe přitom Brusel hodnotí právě země, které zásadní důchodové reformy uskutečnily. Jde o Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko a Švédsko, přičemž právě Estonsko patří mezi země, které byly v uplynulých měsících těžce zasaženy hospodářskou krizí.

Vládou navržený rozpočet počítá pro příští rok, po zapracování úsporného balíčku ministra financí Eduarda Janoty, se schodkem ve výši 163 miliard korun, což je zhruba 5,3 procenta HDP.