Dodává, že plynovod, jejž plánuje ruský plynárenský gigant Gazprom, Západ jasně energeticky zvýhodňuje, na Východě je ale zdrojem obav, že bude nástrojem nové převahy Ruska v bývalém sovětském bloku. "Rusko díky svému bohatství a pozoruhodné síti osobních vztahů rozdělilo členy Evropské unie, kteří si slíbili, že budou při ochraně své bezpečnosti postupovat kolektivně," píší The New York Times.

List poznamenává, že v současnosti musí plyn do západní Evropy proudit přes Východ. Pokud Moskva utáhne kohoutek, aby vyvinula tlak na sousední země, pocítí to tak i bohatší země na Západě. "Plynovod Nord Stream ale tuto rovnici změní," míní deník. Chystané potrubí by mělo vést 1200 kilometrů pod vodou z ruského Vyborgu do německého Greifswaldu, a bývalé sovětské satelity tak obejde.

Podle deníku mnoho bezpečnostních expertů a východoevropských politiků míní, že Rusko pak začne hrát plynovou kartu při nátlaku na své sousedy. Například bývalý šéf polské bezpečnostní služby Zbigniew Siemiatkowski míní, že energie budou hrát v ruské diplomacii stejnou roli jako dříve tanky.

Gazprom ale takové obavy odmítá

Nord Stream je podle něj komerční projekt, ne strategický. "Zeď padla před 20 lety," citoval deník Matthiase Warniga, šéfa projektu a bývalého východního Němce. Obavy členů někdejšího sovětského bloku tak podle něj nejsou odůvodněné.

Evropa prý potřebuje další plyn, aby kompenzovala klesající produkci v Severním moři, a Rusko je nejlepší místo, kde jej získat. Americký deník připomíná, že jak Evropská komise, tak Evropský parlament projekt v minulosti několikrát podpořily. "Dokud existuje společná energetická politika, jsme její součástí na úrovni s nejvyšší prioritou," řekl Sebastian Sass, jenž Nord Stream zastupuje v EU.

Východoevropští politici se ale podle The New York Times obávají, že společný podnik Gazpromu a tria německých a nizozemských firem, učiní jejich země zranitelné vůči energetickému vydírání. Takové obavy prý přitom nejsou neoprávněné. Výzkumná organizace, která pracuje pro švédské ministerstvo obrany od rozpadu Sovětského svazu identifikovala 59 přerušení dodávek s politickým pozadím, uvedl list.