Článek
Ministr financí Eduard Janota tvrdí, že přes platy je tu ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka. Ten se brání, že samospráva pod něho nepatří, protože tyto odměny jdou nikoli ze státních peněz, ale z prostředků krajů a obcí.
Tím přesouvá odpovědnost na ministra vnitra Martina Pecinu, který vrací horký brambor tam, odkud vylétl – k Janotovi. „Já jsem ministr vnitra, ne financí. Nevím, proč bych to měl navrhovat já. Finance přiděluje ministr Janota,“ sdělil Pecina Právu.
Tento kompetenční spor nakonec může mít jednoduché rozuzlení: Nikdo změnu vládního nařízení, kterým se stanovuje odměna pro samosprávu, nepředloží. Vláda tedy nic neprojedná a hejtmani a spol. mohou zůstat na rozdíl od úředníků, učitelů, policistů či hasičů placených ze státního rozpočtu v klidu.
Hejtmani se přitom snížení svých odměn nebrání. „Já osobně nemám problém se snížením svého platu. Ale hejtmani nebo starostové nemají sami možnost výši platu ovlivnit. To může udělat vláda svým nařízením,“ řekl Právu šéf Asociace krajů ČR a jihomoravský soc. dem. hejtman Michal Hašek.
„Jak mám sáhnout na platy v kraji?“
I jeho stranický kolega a středočeský hejtman David Rath by na snížení svého hejtmanského platu (bere i poslanecký plat) kývl.
„Myslím si, že by se to nás týkat mělo. Neumím si představit, jak jako hejtman, kterému plat zůstane stejný, budu lidem pracujícím v domovech důchodců či dětských domovech vysvětlovat, že jim musím plat snížit,“ řekl již dříve Rath Právu.
Nařízení, které určuje odměnu pro funkcionáře samosprávy, vláda pravidelně upravuje.
Naposledy letos v únoru se na základě této úpravy zvýšily platy hejtmanů a primátorů o tisíce korun. To ovšem i přes nepříznivý vývoj ekonomiky moc pozornosti nevzbudilo, neboť vzápětí se zvýšily platy i dalším zaměstnancům veřejné správy.
„Já nikomu nic snižovat nebudu“
Žárlivé sledování, kdo kolik bere, vzbuzuje dlouho emoce. Zejména poté, co jsou již tři roky zmrazeny platy ústavních činitelů. Proto si třeba exministr Petr Nečas (ODS) v minulosti několikrát postěžoval, že jako šéf resortu měl nižší příjem než někteří jeho podřízení náměstci, kterým se plat pravidelně valorizoval.
Také Jaroslav Kubera (ODS), který zároveň s funkcí senátora řídí i teplickou radnici (pobírá oba platy), tvrdí, že někteří úředníci už berou více než starostové.
Podle Kubery by vláda neměla do stanovení výše odměn pro samosprávu vůbec mluvit. „Vláda nám na výplaty peníze nedává, tak by neměla ani rozhodovat, kolik komu musíme vyplatit. Ať mluví do platů učitelů, ale ne zastupitelů,“ řekl Kubera Právu.
Podle něho by mělo být na územním celku, tedy na kraji nebo obci, aby si stanovily, jak vysoko ocení práci svých funkcionářů i jaké odměny jim případně přizná.
„Já nikomu nic snižovat nebudu,“ prohlásil Kubera. Vedle úředníků jsou v teplické samosprávě jen dva uvolnění placení funkcionáři – primátor a jeden jeho náměstek.
Kubera připomněl, že existují obce, kde náměstků a různých šéfů výborů či komisí, kteří berou podle zákona o obcích nezanedbatelné příplatky, jsou dohromady desítky.
„Nemám pocit, že by naše správa města byla horší jen proto, že nemáme výbory nebo komise. Podle mě si města tyhle orgány zřizují jen kvůli příplatkům,“ je přesvědčen Kubera.