Článek
Prvních 139 turbín bude uvedeno do provozu v průběhu příštího roku, dalších 101 větrníků potom na přelomu let 2010 a 2011. Stavbu větrného parku v hodnotě 1,1 miliardy eur (asi 27,5 miliard korun) zahájil ČEZ na podzim loňského roku.
Dominantní tuzemská energetická firma koupila loni v srpnu již rozpracovaný projekt rumunsko-americké firmy CWP. Rychlému rozjezdu napomohlo i to, že v té době byla k projektu například už vydána stavební povolení. V současnosti stojí ve větrném parku více než 10 turbín, každý týden jich přibude dalších pět.
„Podařilo se nám získat unikátní pozemek, je to jedna ze dvou největrnějších oblastí v Evropě,“ řekl šéf projektu Ondřej Šafář. Vzhledem k tomu, že jednotlivé větrníky musí od sebe dělit vzdálenost minimálně 700 metrů, zabírá větrný park prostor o rozměrech 12 x 6 kilometrů.
Investice do jádra
ČEZ v Rumunsku již provozuje největší z osmi místních distribučních společností, která obsluhuje asi 1,4 miliónu zákazníků. Nový paroplynový blok chce postavit v elektrárně Galati a je i součástí konsorcia, které se má podílet na stavbě dvou bloků jaderné elektrárny Černavoda, kde ČEZ vlastní 9,15 procenta. Jeho podíl na investici za více než 100 miliard korun se však může zvýšit, neboť Rumunsko zvažuje, že sníží státní podíl na projektu pod dosavadních 51 procent.
Nové bloky elektrárny by měly mít instalovaný výkon po 720 MW. První práce na jaderné elektrárně, která byla původně plánovaná na provoz pěti bloků, začaly již v roce 1980. První blok elektrárny byl ale nakonec spuštěn teprve v roce 1996 a druhý v roce 2007.
Letos z ciziny přiteče až pět miliard
Zahraniční investice ČEZ se začínají stále výrazněji promítat do celkových výsledků firmy. Zatímco v roce 2005, kdy ČEZ zahájil expanzi do zahraničí, činil čistý zisk akvizic 2,5 miliardy, za letošek by to mohl být až dvojnásobek. Ještě lepší výsledky lze očekávat v příštím roce.
Perspektivní je zejména Turecko, kde ČEZ vlastní polovinu distribuční společnosti Sedas a s místním partnerem ovládá energetickou firmu Akenerji, která plánuje stavbu plynové elektrárny. Poptávka po elektřině v Turecku totiž v posledních 8 letech rostla v průměru o osm procent. Vzhledem k tomu, že téměř dvě třetiny obyvatel Turecka jsou mladší 30 let, lze očekávat, že poptávka poroste podobným tempem i nadále.