Zatímco v Německu nebo Itálii je výstavba infrastruktury levnější než výstavba obytných domů, v Česku je naopak o 62 procent dražší. Ještě dráže se pak staví veřejné infrastrukturní stavby v Polsku, Maďarsku, Slovinsku, na Maltě a nejdráže v Rumunsku. V Rakousku je pak ve srovnání s EU výstavba drahá, ale u veřejných zakázek i obytných staveb téměř stejná.

"U obytných staveb je obvyklé, že investorem bývá soukromý sektor, který pracuje pod tlakem intenzivního konkurenčního prostředí. Naopak u inženýrských, infrastrukturních staveb bývá typickým zadavatelem veřejný sektor," uvádí zpráva. Srovnání cen typizovaných zakázek pak může podle zprávy sloužit jako poměrně robustní ukazatel toho, zda v některých státech nedochází k předražování veřejných zakázek.

Poměrové ukazatele cenových úrovní ve stavebnictví (výběr států):
zeměinženýrské/obytnéinženýrské/stavby celkem
Rumunsko2,141,70
Polsko1,981,67
Česká republika1,621,38
Slovensko1,441,37
Řecko1,301,22
Finsko1,291,24
Irsko1,211,14
Rakousko1,021,00
Itálie0,870,95
Německo0,850,89
Zdroj: Závěrečná zpráva NERV

Možných vysvětlení dražší výstavby infrastruktury v Česku je podle NERV několik. Patří mezi ně možná korupce, nízká intenzita soutěže mezi stavebními firmami, měkké rozpočtové omezení na straně investora (státu) nebo intenzivní ovlivňování ze strany dodavatelů, kteří preferují neúčelně nákladná řešení. Dalším možným vysvětlením je podle rady nátlak účastníků řízení, aby při výstavbě bylo pamatováno na jejich zájmy.

Řešením by podle rady mohlo být zvýšení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, sledování zakázek malého rozsahu Úřadem na ochranu hospodářské soutěže, zveřejněním všech uzavřených smluv veřejné správy na internetu nebo ochranou oznamovatelů korupčních praktik (tzv.Whistleblowing).

Členové Národní ekonomické rady vlády představili studii obsahující politická a ekonomická opatření, která by byla z jejich pohledu pro český stát v současnosti nejlepší.