Kritici návrhu namítali, že tato novela zákona o stavebním spoření nepomůže chudším rodinám, ale spíše bohatším, a ve svých důsledcích tak znevýhodňuje studentskou populaci. Pokud by úvěry využily zámožné rodiny, mohla by novela vést podle jejích odpůrců ke značnému nárůstu peněz, kterými stát stavební spoření podporuje.

Předseda sněmovního školského výboru Walter Bartoš (ODS) poukázal na to, že nízkopříjmové rodiny by si nemohly dovolit splácení úvěru během studia vzhledem k tomu, že splátky podle novely měly dosáhnout až 36 000 korun ročně.

Úvěr si podle novely mohli vzít studenti do 26 let. Úvěr mělo být možné čerpat až do ukončení studia, nejdéle však rok po ukončení standardní délky studia v rámci studijního programu. To mělo znemožnit, aby výhody využívali i takzvaní věční studenti.