"K růstu cen by nepochybně došlo, protože spotřební daň se v případě legálních produktů podílí na výsledné ceně 40 až 60 procenty," řekl Švéda s tím, že je předčasné odhadovat o jak velké zvýšení cen by šlo.

"Důsledkem toho by byly nižší prodeje legálních lihovin a tedy i nižší inkaso spotřební daně. Přínos pro státní rozpočet by tedy byl minimální, nulový nebo dokonce negativní," dodal. Po oznámení termínu zvýšení daně by prý došlo k nárůstu spekulativních nákupů lihovin ze strany obchodníků. Po něm by následoval razantní pokles poptávky.

"Mohlo by to klidně znamenat, že by se požadované množství vůbec nevybralo," vyjádřil se podobně jako Švéda také Veselý, podle nějž by prodané množství piva mohlo klesnout tolik, že by se celková státem na dani vybraná suma meziročně snížila.

Půllitr piva by podražil o 50 haléřů

Daň by se měla zvýšit u pohonných hmot, alkoholu a cigaret. U litru čtyřicetiprocentního alkoholu by spotřební daň vzrostla asi o pět korun, u půllitru piva o 50 haléřů. Ministerstvo financí mimo jiné navrhuje, s cílem snížit rozpočtový deficit, také zvýšení dolní sazby daně z přidané hodnoty na 11 procent a horní z 19 na 20 procent.

Podle Veselého by zvýšení daňových odvodů z piva ještě zkomplikovalo situaci výrobců, ale zejména zaměstnanců v restauracích, které trápí letos úbytek zahraničních turistů. Podle průzkumu společnosti Ernst & Young prý je na prodeji piva v tuzemsku závislých až 75 000 pracovních míst lidí pracujících restauracích či hotelích.

Také výroba tuzemských pivovarů se v porovnání s loňskem snižuje. V pololetí se meziročně propadla o 6,81 procenta na 9,201 miliónu hektolitrů piva. Na domácím trhu prodaly pivovary 7,527 milionu hektolitrů, což bylo o 5,41 procenta méně než loni. Celkově pivovary vyvezly do zahraničí 1,674 miliónu hektolitrů pěnivého moku, což bylo meziročně o 12,6 procenta méně. Tuzemské restaurace a jídelny zaznamenaly v pololetí pokles tržeb o necelých sedm procent.