"Podle mého názoru by se v takovém případě již provizoriu bohužel vyhnout nedalo," sdělil  předseda rozpočtového výboru Bohuslav Sobotka (ČSSD). Byl tak razantnější než premiér Jan Fischer, podle něhož se riziko rozpočtového provizoria zvyšuje, pokud se termín voleb odloží. "Každý odklad voleb poškodí ekonomickou situaci země," varoval Sobotka. Na rozpočtu závisejí i dotace krajům a obcím.

Současný plán zasedání sněmovny na letošní druhé pololetí například předpokládá, že sněmovna se poprvé sejde až měsíc po říjnových volbách, tedy 3. listopadu. Nejprve bude volit svého předsedu i poslance do různých funkcí a k prvnímu čtení návrhu rozpočtu se má dostat až ve třetím týdnu svého jednání.

Když sněmovna schválí v prvním čtení základní parametry rozpočtu, příjmy, výdaje a schodek, dostanou návrh rozpočtu k projednání sněmovní výbory. Ty na to mají podle zákona přinejmenším měsíc čas.

Loni sněmovna schválila základ rozpočtu 22. října

Závěrečné hlasování se odehrálo o téměř 50 dní později; 10. prosince. Kdyby se po případných listopadových volbách měla sněmovna sejít až v prosinci a podařilo by se jí ještě letos rozpočet propustit do dalšího čtení, odehrál by se zbytek schvalování zřejmě až v příštím roce.

Pokud by nebyla zvolena nová sněmovna, neměl by také kdo projednávat návrhy zákonů, včetně protikrizových návrhů. "Právě proto chceme předložit sněmovně balík opatření již v září, aby nedošlo k prodlevám a aby Česká republika neměla schodek 230 miliard, ale jen 160 miliard korun," řekl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Již podle současného harmonogramu jednání sněmovny na druhé pololetí hrozí, že se závěrečné hlasování odehraje až v lednu. Sobotka proto předložil novelu jednacího řádu sněmovny, která by zkrátila projednávání rozpočtu ve výborech ze 30 na pět dní. Chce, aby ji sněmovna schválila již příští týden na své řádné zářijové schůzi.