Článek
Podle dohody uzavřené Česmadem s předchozí vládou Miloše Zemana se mají vzájemně konzultovat jakékoli chystané daňové úpravy týkající se dopravců. Tentokrát ovšem k žádným konzultacím nedošlo.
Představitelé Česmadu proto 15. října na setkání s novináři prohlásili, že v nejbližších dnech svolají krizový štáb. Posléze to však odložili. "Se svoláním štábu ještě počkáme. Premiér Vladimír Špidla nám totiž potvrdil, že se 27. října sejde na Úřadu vlády s prezidentem našeho sdružení Vladimírem Starostou. Věříme, že bude učiněn první krok k řešení problémů dopravců," řekl v pátek Právu mluvčí Česmadu Bohemia Ondřej Felix.
Malým dopravcům prý hrozí bankrot
Dopravci od premiéra očekávají, že se zasadí o vypracování koncepce rozvoje dopravy v ČR, která by jasně definovala roli silniční dopravy a stanovila dlouhodobá pravidla hry.
"Mluvit by se mělo i o možných kompenzacích pro dopravce. Jestliže však jednání s premiérem skončí ve slepé uličce, nezbude než krizový štáb skutečně svolat a začít s přípravou protestních akcí," upozornil Felix.
Oprávnění provozovat veřejnou silniční dopravu má v České republice přes čtyřicet tisíc firem. Zhruba devadesát procent z nich jsou malí přepravci s jedním až pěti vozidly. Právě ti budou zvýšením spotřební daně nejvíce postiženi a podle Česmadu se ocitnou na pokraji bankrotu. Středním dopravcům poklesne zisk téměř k nule, těm velkým k hranici rentability. Od příštího roku totiž stoupnou i dálniční poplatky.
Pro vozidla o hmotnosti od 3,5 do 12 tun známky podraží o tisícovku a pro vozidla nad 12 tun o dva tisíce korun.
Ministři prý žonglují s odpovědností
Česmad písemně upozornil Špidlu na problémy dopravců už letos v srpnu a požádal ho o schůzku. "Jedinou reakcí na náš dopis tehdy byly neurčité přísliby premiérova sekretariátu a poradců. V září nám Špidlův sekretariát oznámil, že žádná schůzka nebude, protože premiér nemůže jednat s každým. Mlhavý příslib schůzky však udržel autodopravce v klidu až do té doby, než zvýšení spotřební daně prošlo parlamentem," uvedl Felix.
Sdružení tvrdí, že vládní činitelé žonglují s odpovědností za opatření vůči autodopravcům. Ministerstvo financí ji přehrává na resort dopravy a naopak. "Autodopravci patří k dojným krávám státu. Když je třeba sehnat peníze do státního rozpočtu, zvýší se spotřební daň z motorové nafty, podraží dálniční známky. A teď se chystá i zavedení mýtného," prohlásil na setkání s novináři Starosta.
Zatímco dnes je dálničními známkami v Česku zpoplatněno 712 kilometrů dálnic a rychlostních komunikací, podle představ Šimonovského by se mýtné mělo vybírat od roku 2005 na třech tisících kilometrů vozovek, včetně řady silnic první třídy. Předpokládaný model stanovuje sazbu mýtného na 3,75 koruny za kilometr. Přitom při dnešním systému dálničních známek vychází sazba za ujetý kilometr pro těžká nákladní vozidla v průrměru jen na 1,75 koruny.
Pomoci má parlament
Špidlův slib, že s dopravci bude přece jen jednat, nic nezměnil na úmyslu Česmadu předložit prostřednictvím opozičních poslanců Sněmovně návrh novely zákona o spotřební dani. "Návrh novely je už v podstatě hotov a Sněmovna ho dostane do tří týdnů. Chceme dosáhnout, aby se spotřební daň u motorové nafty zvedla místo 1,80 koruny pouze o padesát haléřů na litr. A také aby se silniční daň u vozidel, jež splňují ekologickou normu Euro 3, snížila na minimální limity platné v Evropské unii. Vždyť v EU jsou teď dvaapůlkrát nižší než v ČR," informoval Felix.
Pokud ovšem novela projde, dostane se do složité situace Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Kromě peněz od Fondu národního majetku z výnosů privatizace tvoří jeho příjmy především silniční daň, dálniční poplatky a část výnosu spotřební daně z pohonných hmot. Zatímco letos SFDI hospodaří se 46 miliardami korun, v příštím roce to má být jen 44 miliard. Nižší daň na naftu by ho připravila o další stamilióny.