Článek
"Mohu potvrdit, že v roce 2002 bylo ze strany Nomury velmi akcentováno, aby - bude-li se podepisovat dohoda o velkém nulovém narovnání - součástí bylo i ujednání, že žádná strana není poškozena a nebude se pokračovat v trestních řízeních," řekl ČT ředitel mezinárodněprávního odboru ministerstva financí Radek Šnábl.
Tlak Nomury se podle ČT odrazil ve znění připravované dohody, kterou se v červenci 2002 zabývalo ministerstvo financí. "Český stát a každý státní orgán zajistí zastavení jakéhokoli řízení proti jakémukoli členovi skupiny Nomura .... jakýmkoliv způsobem vzniklým přímo nebo nepřímo z nároku vztahujícímu se k IPB," psalo se v návrhu, z něhož ČT citovala.
Tlak Nomury se podle ČT odrazil ve znění připravované dohody, kterou se v červenci 2002 zabývalo ministerstvo financí. "Český stát a každý státní orgán zajistí zastavení jakéhokoli řízení proti jakémukoli členovi skupiny Nomura .... jakýmkoliv způsobem vzniklým přímo nebo nepřímo z nároku vztahujícímu se k IPB," psalo se v návrhu, z něhož ČT citovala.
Tlak Nomury se podle ČT odrazil ve znění připravované dohody, kterou se v červenci 2002 zabývalo ministerstvo financí. "Český stát a každý státní orgán zajistí zastavení jakéhokoli řízení proti jakémukoli členovi skupiny Nomura .... jakýmkoliv způsobem vzniklým přímo nebo nepřímo z nároku vztahujícímu se k IPB," psalo se v návrhu, z něhož ČT citovala. Exministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) televizi řekl, že požadovaná beztrestnost pro stíhané manažery byla jedním z důvodů, proč vlády v roce 2002 odmítly připravený návrh na smír s Nomurou.
Tlak Nomury se podle ČT odrazil ve znění připravované dohody, kterou se v červenci 2002 zabývalo ministerstvo financí. "Český stát a každý státní orgán zajistí zastavení jakéhokoli řízení proti jakémukoli členovi skupiny Nomura .... jakýmkoliv způsobem vzniklým přímo nebo nepřímo z nároku vztahujícímu se k IPB," psalo se v návrhu, z něhož ČT citovala. Exministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) televizi řekl, že požadovaná beztrestnost pro stíhané manažery byla jedním z důvodů, proč vlády v roce 2002 odmítly připravený návrh na smír s Nomurou.
Podle informací ČT trvala Nomura na beztrestnosti i při dalších jednáních, která o čtyři roky později vedla k podpisu dohody o narovnání. Uspěla ale jen částečně. Vláda zavázala tehdejšího ministra financí Vlastimila Tlustého (dříve ODS), aby požádal o milost prezidenta Václava Klause a aby napsal žalobcům dopis, že se český stát necítí ve věci poškozen.
ČR dala Nomuře 3,6 miliardy
ČT uvedla, že dohoda je stále tajná, ale závazek beztrestnosti prý neobsahuje. Tvrdí to například exministr financí Miroslav Kalousek (dříve KDU-ČSL, nyní TOP 09). "Ve všech dokumentech, za které odpovídám, není o beztrestnosti ani slovo," řekl ČT.
ČT uvedla, že dohoda je stále tajná, ale závazek beztrestnosti prý neobsahuje. Tvrdí to například exministr financí Miroslav Kalousek (dříve KDU-ČSL, nyní TOP 09). "Ve všech dokumentech, za které odpovídám, není o beztrestnosti ani slovo," řekl ČT.
ČT uvedla, že dohoda je stále tajná, ale závazek beztrestnosti prý neobsahuje. Tvrdí to například exministr financí Miroslav Kalousek (dříve KDU-ČSL, nyní TOP 09). "Ve všech dokumentech, za které odpovídám, není o beztrestnosti ani slovo," řekl ČT. Státní zástupce v červenci zastavil po zhruba osmi letech stíhání všech obviněných v kauze známé jako České pivo, která je jedním z případů kolem IPB. Policie se v kauze zabývala transakcemi s akciemi společností Plzeňský Prazdroj, České pivo a IPB z let 1998 až 1999. Postup Nomury v kauze České pivo byl podle státního zástupce tvrdý a na hranici zákona, trestný čin prý ale spáchán nebyl.
ČT uvedla, že dohoda je stále tajná, ale závazek beztrestnosti prý neobsahuje. Tvrdí to například exministr financí Miroslav Kalousek (dříve KDU-ČSL, nyní TOP 09). "Ve všech dokumentech, za které odpovídám, není o beztrestnosti ani slovo," řekl ČT. Státní zástupce v červenci zastavil po zhruba osmi letech stíhání všech obviněných v kauze známé jako České pivo, která je jedním z případů kolem IPB. Policie se v kauze zabývala transakcemi s akciemi společností Plzeňský Prazdroj, České pivo a IPB z let 1998 až 1999. Postup Nomury v kauze České pivo byl podle státního zástupce tvrdý a na hranici zákona, trestný čin prý ale spáchán nebyl.
ČT uvedla, že dohoda je stále tajná, ale závazek beztrestnosti prý neobsahuje. Tvrdí to například exministr financí Miroslav Kalousek (dříve KDU-ČSL, nyní TOP 09). "Ve všech dokumentech, za které odpovídám, není o beztrestnosti ani slovo," řekl ČT. Státní zástupce v červenci zastavil po zhruba osmi letech stíhání všech obviněných v kauze známé jako České pivo, která je jedním z případů kolem IPB. Policie se v kauze zabývala transakcemi s akciemi společností Plzeňský Prazdroj, České pivo a IPB z let 1998 až 1999. Postup Nomury v kauze České pivo byl podle státního zástupce tvrdý a na hranici zákona, trestný čin prý ale spáchán nebyl. Nomura, která vlastnila 46 procent akcií zkrachovalé IPB, zažalovala ČR kvůli nucené správě a prodeji banky ČSOB. Vláda podle Nomury porušila dohody o ochraně investic a Nomura za to požadovala až 40 miliard korun. ČR naopak v jiné arbitráži po Nomuře požadovala 111 miliard korun jako náhradu škody, kterou Nomura údajně způsobila tím, že se podílela na krachu IPB.
ČT uvedla, že dohoda je stále tajná, ale závazek beztrestnosti prý neobsahuje. Tvrdí to například exministr financí Miroslav Kalousek (dříve KDU-ČSL, nyní TOP 09). "Ve všech dokumentech, za které odpovídám, není o beztrestnosti ani slovo," řekl ČT. Státní zástupce v červenci zastavil po zhruba osmi letech stíhání všech obviněných v kauze známé jako České pivo, která je jedním z případů kolem IPB. Policie se v kauze zabývala transakcemi s akciemi společností Plzeňský Prazdroj, České pivo a IPB z let 1998 až 1999. Postup Nomury v kauze České pivo byl podle státního zástupce tvrdý a na hranici zákona, trestný čin prý ale spáchán nebyl. Nomura, která vlastnila 46 procent akcií zkrachovalé IPB, zažalovala ČR kvůli nucené správě a prodeji banky ČSOB. Vláda podle Nomury porušila dohody o ochraně investic a Nomura za to požadovala až 40 miliard korun. ČR naopak v jiné arbitráži po Nomuře požadovala 111 miliard korun jako náhradu škody, kterou Nomura údajně způsobila tím, že se podílela na krachu IPB.
V roce 2006 ČR arbitráž s Nomurou prohrála, výše částky však nebyla určena. V listopadu 2006 ČR podepsala s Nomurou smír. V červnu 2008 bylo oznámeno, že ČR bance jako odškodnění kvůli prohrané arbitráži zaplatí asi 3,6 miliardy korun, které v červenci 2008 Nomuře odeslala.