Janota navrhuje například zvýšit dolní sazbu DPH z devíti na 11 procent a horní z 19 na 20 procent. Pokud se podaří změny prosadit, bude navrhovaný schodek asi 160 miliard korun.

Ministr v pořadu Otázky Václava Moravce řekl, že pokud se nestane nic zásadního, tak v návrhu rozpočtu, který vláda předloží do konce září Poslanecké sněmovně, bude schodek 230 miliard korun. Protože se ale v říjnu uskuteční předčasné volby, bude muset nová vláda po volbách předložit návrh nový.

K navrhovaným daňovým sazbám Janota řekl, že pokud se je nepodaří uskutečnit, nepovede se státu snížit schodek rozpočtu ze sedmi na pět procent hrubého domácího produktu. Ministr také již delší dobu zdůrazňuje, že je nutné šetřit i na straně výdajů. Janota nepotvrdil sobotní informaci médií, podle níž by měl schodek v případě odmítnutí změn představovat až 256 miliard korun.

Na budoucím vývoji státního rozpočtu se podle něj projeví například propad výběru daní z příjmů firem až o zhruba 20 miliard korun. Nárůst úroků ze státního dluhu si polde něj vyžádá navíc dvě až tři miliardy korun. Na druhé straně je připraven posílit příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury o víc než 12 miliard korun.

Doktor: schodek by měl projít až po souhlasu více poslanců

Ekonomický odborník ODS Michal Doktor v ČT také řekl, že schodkové návrhy státních rozpočtů by mohla v Poslanecké sněmovně schvalovat výraznější většina poslanců než dosud. Zatím stačí pro schválení státního rozpočtu prostá většina přítomných poslanců. Nově by pro schválení měla být nutná například absolutní většina, tedy nejméně 101 hlasů.

Europoslanec a ekonomický odborník sociální demokracie Jiří Havel ale tento návrh v ČT označil za plácnutí do vody. Podle něj by v takovém případě jen předkládající vláda nepotřebovala nic jiného než potřebnou většinu. "Méně peněz na jachty, více peněz na ekonomiku a více peněz na lidí, kteří tou krizí trpí," popsal Havel ve zkratce postup ČSSD proti následkům krize.

Přijetí eura v letech 2014 či 2015 nyní není reálné

Janota také upozornil, že za současné ekonomické situace není reálný termín přijetí eura v letech 2014 nebo 2015.

Česko oficiální termín svého připojení k eurozóně nezveřejnilo, podle svého volebního programu by chtěla zavést euro v roce 2014 nebo 2015 ČSSD.

Janota připomněl, že pro vstup do eurozóny je nutný dvouletý pobyt v systému směnných kurzů, takže Česko by muselo již před rokem 2012 vykázat deficit rozpočtu pod třemi procenty. "Kdyby byla přijata ta opatření (úspory výdajů a posílení příjmů rozpočtu), o kterých jsem dnes hovořil, tak se dostaneme v roce 2012 s deficitem (rozpočtu) někde na čtyři procenta. A to by musela být tato opatření přijata beze zbytku jak na straně příjmové, tak na straně výdajů, což asi nebude reálné," řekl novinářům Janota.

Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma v květnu řekl, že přijetí eura za vlastní měnu není všelékem. Dovede si prý představit, že si Česko ponechá nezávislou měnovou politiku ještě nějakou dobu. Tůma upozornil, že přijetím eura se nevyřeší strukturální záležitosti v ekonomice.

Členy eurozóny je v současnosti 12 z 15 "starých" zemí EU, výjimku tvoří Británie, Dánsko a Švédsko. Z nových členských států do měnové unie vstoupily Slovinsko, Malta, Kypr a Slovensko.