Článek
Jihokorejský prezident I Mjong-bak a švédský premiér Fredrik Reinfeldt v pondělí oznámili, že dohody o volném obchodu mezi Korejskou republikou a Evropskou unií, která má odstranit celní bariéry, kvóty a další překážky vzájemného obchodu, bylo po třech letech složitých vyjednávání dosaženo a smlouva by měla být slavnostně podepsána do konce letošního roku.
Vláda v Soulu věří, že to může jihokorejské ekonomice pomoci dostat ze současné krize a navázat na dřívější silný růst. Intenzivní jednání, která k dohodě vedla, probíhala již za českého předsednictví EU.
Evropská unie je po Číně druhým největším obchodním partnerem Jižní Koreje a je v ní největším zahraničním investorem. Mezi Koreou, která je patnáctou největší ekonomikou na světě, a Unií se loni zobchodovalo zboží za bezmála 100 miliard dolarů (asi 1,9 biliónu Kč).
Otázkou teď podle expertů už jen zůstává, zda přelomová dohoda nenarazí na odpor v jihokorejském parlamentu. Jižní Korea totiž již v roce 2007 sjednala pakt o volném obchodu se Spojenými státy, smlouva však vyvolala na obou stranách politické spory a stále ještě není schválena zákonodárnými orgány obou zemí.
Řada korejských výrobků zlevní
Pro Američany jde přitom o nejvýznamnější obchodní dohodu od roku 1994, kdy vznikla zóna volného obchodu NAFTA (USA, Kanada, Mexiko), která může podle kongresmanů zvýšit export amerických výrobků do Koreje v hodnotě 10 miliard dolarů ročně.
Dohoda mezi Jižní Koreou a EU předpokládá postupné odstranění cel 96 procent evropských a 99 procent korejských výrobků během tří let. Podle korejských analytiků by měla pomoci zejména tamním automobilkám a výrobcům elektroniky, naopak může poškodit korejské podniky z oblastí strojírenství a chemie.
„Dohoda pomůže jihokorejským automobilkám expandovat na evropském trhu,“ soudí analytik Korea Economic Research Institute An Sun-kwon. U malých aut by mělo být desetiprocentní clo EU odstraněno až za pět let, u vozů s motory o objemu nad 1,5 litru pak již do tří let. Soul má naopak upustit od osmiprocentního cla na evropská auta.
V čele s automobilkami Hyundai a Kia prodali loni Korejci v Evropě přes 400 000 tisíc aut, zatímco evropští výrobci dodali zákazníkům v Koreji vozů desetkrát méně.
Prodeje korejských firem navíc v Evropě díky zlevnění dovážených výrobků po odstranění cel ještě více porostou. Velká očekávání mají v tomto ohledu třeba i výrobci elektroniky Samsung a LG. Ti se na svém domovském trhu větší evropské konkurence příliš neobávají, pro mnohé strojařské a chemické firmy je však kvalitnější a levnější zboží Evropanů hrozbou.
Velká část Korejců je proti
Liberalizace obchodních vztahů se pak nelíbí ani některým dalším firmám a zemědělcům v Koreji. Prakticky všechny dohody o volném obchodu, které jihokorejská vláda i kvůli mezinárodním závazkům uzavřela nebo se snaží uzavřít, tak v posledním narážejí na odpor velké části Korejců. Mnohatisícové protesty na toto téma v ulicích Soulu, při nichž policie používá obušky, vodní děla a slzný plyn, se již staly neodmyslitelnou součástí koloritu této metropole.
Jižní Korea vyrostla za posledních padesát let z jedné z nejchudších zemí mezi největší a nejbohatší ekonomiky planety. Svůj růst přitom postavila na protekcionistických opatřeních, přičemž vláda úzkostlivě chránila domácí trh a současně masivně podporovala vybrané firmy expandující po celém světě ve vytipovaných odvětvích.
Za rozmachem jihokorejské ekonomiky je i loajalita a soudržnost obyčejných Korejců, kteří za poměrně malé výdělky při často dlouhé pracovní době pomáhali firmám růst a ochotně podporovali vládu při nejrůznějších kampaních na podporu domácích výrobců a zemědělců.
Tyto historické zkušenosti ovlivňují myšlení Korejců dodnes. Stále je proto možné spatřit v Soulu hospodyně, které v obchodech pečlivě studují na obalech potravin, zda výrobek náhodou nepochází z ciziny, či vyslechnout nářky manažera, že mu někdo poškrábal mincí jeho nové BMW.