Ten dal v úterý za pravdu ženě, po níž Zepter požadoval zaplatit více než 32 000 Kč přesto, že dotyčná od smlouvy na nákup nádobí odstoupila a své hrnce nikdy neviděla. Podle verdiktů nižších soudů měla žena nárokovanou částku zaplatit, jejich rozsudky ale ÚS zrušil.

Jaroslava Kryštofová podlehla lákavé nabídce na koupi sady hrnců na vánočních trzích v roce 1997. Podepsala sice s prodejcem smlouvu, ale takřka obratem písemně oznámila, že od ní odstupuje.
Firma nijak nereagovala, její zástupce se ozval až o dva roky později, kdy mělo být podle původní smlouvy nádobí splaceno, a dožadoval se jak zaplacení kupní ceny, tak i smluvní pokuty. Podle ÚS je takovéto jednání z hlediska dobrých mravů „velmi svérázné“.

Žena se nedala, společnosti nic nezaplatila a věc tak skončila u soudu. Prodejce tam poukazoval na část kupní smlouvy vyhotovené malým písmem, kde se specifikovaly smluvní pokuty a podmínky. „Byla to klíčová ujednání pro kupujícího a přitom to vypadalo jako nedůležitá poznámka pod čarou,“ upozornil soudce zpravodaj Vojen Güttler.

 

Spotřebitel se ocitá ve fakticky nerovném postavení s profesionálním dodavatelem, s ohledem na větší profesionální zkušenost prodávajícího, lepší znalost práva.Ústavní soud

 

ÚS také upozornil na své starší stanovisko v takřka totožné věci. „Spotřebitel se ocitá ve fakticky nerovném postavení s profesionálním dodavatelem, s ohledem na větší profesionální zkušenost prodávajícího, lepší znalost práva a lepší dostupnost právních služeb a konečně možnost stanovovat smluvní podmínky jednostranně cestou formulářových smluv. Pro takové vztahy je charakteristické, že podnět ke smluvnímu jednání pochází zpravidla od dodavatele, přičemž spotřebitel není na smluvní ujednání připraven, při kontraktaci je využíván moment překvapení a nezkušenosti spotřebitele,“ uvedli soudci.

Ústavní soud už podobný případ řešil

ÚS rozhodoval podobný případ už před dvěma lety a také tehdy se zastal zákazníka vůči vychytralému prodejci. Zepter tehdy požadoval téměř 40 000 Kč po muži, který podlehl blyštivým svodům zbrusu nového nádobí na prodejní akci. Když muž po příchodu domů hrdě ukazoval podepsanou smlouvu ženě s očekáváním pochvaly za dobrý nákup, manželka ho upozornila, že cena za hrnce je ne v korunách, ale markách. Z výhodné nabídky tak zbyla jen trpká pachuť.
Muž sice hned kontaktoval prodejce a oznámil mu, že od smlouvy odstupuje, ten se přesto po dvou letech ozval a nárokoval si zmíněnou částku.

„V případě prodeje na obchodních prezentacích je u spotřebitele vyvolán pocit vděčnosti za poskytnuté doprovodné služby spojené s prezentací, které se spotřebitel může snažit kompenzovat snahou vyhovět nabídce dodavatele, spotřebitel často nemá na místě samém možnost porovnat jakost a cenu nabídky s jinými nabídkami,“ věděli soudci ÚS.

Režim spotřebitelských smluv už od roku 2001 upravuje novela občanského zákoníku, která zajistila harmonizaci českých norem s evropskými spotřebitelským právem.