"Ministr financí rozhodl o vytvoření pracovní skupiny, která by tuto myšlenku zpracovala," potvrdil Právu Vladimír Přikryl z ministerstva.

Základem je povinné ručení

Pojišťovna by měla poskytovat povinné ručení především vozidlům ministerstev, orgánů vlády a státních institucí. Navíc by zřejmě fungovala i jako zajišťovna pro pojišťovny fungující na českém trhu, ovšem především pro případy větších katastrof.

Škodovost u vozidel státu není tak vysoká jako u vozů s ostatními majiteli. Navíc řada vozidel, jako třeba některé vozy policie, Bezpečnostní informační služby, Vojenského zpravodajství, hasičských záchranných sborů a dalších subjektů, díky výjimce ze zákona povinné ručení neplatí. "Je lepší mít co nejméně výjimek," komentoval snahu řešit tento problém jinou cestou Přikryl.

To dali najevo i poslanci při poslední novelizaci zákona upravujícího povinné ručení v roce 1999. Státní pojišťovna by však měla pojišťovat nejen tyto složky, ale všechny automobily státních orgánů. Vzhledem k jejich nízké škodovosti by jim zřejmě mohla nabídnout lepší podmínky a přitom ještě pracovat se ziskem.

"Co se týče povinného ručení pro vozidla, která jsou z tohoto systému zákonem vyňata, má stát a další organizace, kterých se to týká, samozřejmě plné právo pojištění pro svá vozidla vyřešit tak, jak se jim to jeví jako nejvýhodnější," uvedl mluvčí pojišťovny Kooperativa Marek Vích. "Trh povinného ručení je u nás poměrně stabilizovaný, pro každou novou pojišťovnu na trhu bude obtížné se uplatnit," uvedl pro Právo Milan Káňa, mluvčí pojišťovny Alianz.

"Pokud by se stát  rozhodl ji založit, vnímali bychom ji jako další komerční pojišťovnu na trhu. Na to, aby se na trhu udržela, ovšem musí být s to vybudovat solidní kmen pojistitelů," dodal Káňa s tím, že samotná Alianz má kmen zhruba 600 tisíc klientů, přičemž vozidla ministerstev a státních orgánů dají dohromady kmen tak řádově tisíců klientů.

Možná i povinné úrazové pojištění

Podle zdrojů Práva by na tuto speciální státní pojišťovnu mohla přejít i správa takzvaného povinného úrazového pojištění. To dnes vykonává stát, avšak spravují jej Česká pojišťovna a Kooperativa. Za tuto správu pobírají poplatky ze svěřeného objemu. Podle Přikryla lze očekávat, že nová instituce by mohla přijít na svět nejdříve do dvou let.

"Bylo by možné založit prostě pojišťovnu, ale bylo by lepší tuto záležitost upravit zvláštním zákonem," řekl Právu. Státní zajišťovna by se uplatnila například při katastrofálních povodních, pokud by jejich následky přesáhly důsledky z let 1997 a 2002.

Zajištění proti katastrofám

Pokud takový ústav vznikne, bude možná pro české pojišťovny fungovat jako zajišťovna právě pro katastrofické události. Pojišťovny si svá rizika nenechávají pro sebe, částečně je rozkládají dál tím, že si na ně kupují takzvané zajištění u světových zajišťoven. Ty potom podle typu zajištění buďto uhradí procentuální část škod, nebo část škod jdoucí nad určitý předem stanovený rámec.

MF připouští inávratnou pomoc

"Existuje již předběžný návrh na krytí katastrofických rizik za účasti státu. Ten by mohl působit jako specifická zajišťovna pro krytí té části extrémních škod, kterou se nepodaří pokrýt z vlastních zdrojů a komerčního zajištění. Samozřejmě že i za zajištění u státu by se platilo," potvrdil Právu náměstek generálního ředitele České pojišťovny Miroslav Matocha. O návrhu měla s ministerstvem financí jednat Česká asociace pojišťoven.

Přijatelnost takových úvah potvrdilo Právu i ministerstvo financí. "Toto řešení navrhuje dlouhodobě i Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění," uvedl náměstek ministra financí Jaroslav Šulc. Tyto úvahy jsou spojeny právě s předpokladem založení specifické pojišťovny pro některé druhy pojištění, které musí uzavírat organizační jednotky státu. "Nic pak nebrání tomu, aby při dostatečné kapitálové vybavenosti zabezpečovala zajištění katastrofických rizik. Stanoví-li tak zákon, je možné, aby zajištění doprovázela i překlenovací návratná pomoc státu v případě vážných krizí," upřesnil Vladimír Přikryl z ministerstva.

Česká legislativa požaduje pro zajistitele kapitál nejméně na úrovni jedné miliardy korun. Podle Přikryla je rozumné, když likvidátoři odhadují škody namísto plošných státních dotací do postižených povodní a pomocí vybraných částek za zajištění se část nákladů vrací zpět. "Ministerstvo financí ve spolupráci s pojišťovnami již několik let uvažují o vytvoření modelu se státní účastí pro katastrofické situace. Za nás mohu říci, že to považujeme za užitečnou věc. Podobně to funguje ve Francii, ve Švýcarsku, v Norsku, ve Švédsku nebo například v Belgii," řekl Právu mluvčí pojišťovny Kooperativa Marek Vích.

Na zajištění pohrom ročně okolo 5 miliard

Částku, kterou musí české pojišťovny nyní vynaložit na roční zajištění škod z katastrof, odhaduje Matocha na čtyři, možná až pět miliard korun. "Odhaduji, že celkově si musí český trh ročně koupit zajistnou kapacitu na krytí katastrofických škod na úrovni zhruba padesáti miliard korun. To může stát asi tak čtyři až pět miliard korun. Ty je samozřejmě třeba vybrat na pojistném," upřesnil Matocha.

Zajištění je v současné době dražší než před před posledními povodněmi. Celosvětově stoupl počet přírodních katastrof a objevilo se riziko terorismu. Celková úroveň propojištěnosti v oblasti neživotního pojištění a především pak v oblasti průmyslu je v České republice na vysoké úrovni. Jestliže například po škodách z loňských povodní bylo v Německu kryto pojištěním asi 15 procent z celkových ekonomických škod a v Rakousku dokonce jen 12 procent, v České republice šlo asi o 53 procent.

Plošné zdražení už přijít nemusí

Nárůst počtu katastrof a nízké ceny průmyslových pojistek v devadesátých letech přinesly celosvětové zdražení neživotního pojištění. To se odrazilo i v České republice. Podle Matochy už nyní další plošné zdražení přijít nemusí. "Zdražení ale může potkat ty klienty, kteří mají tří- až pětileté smlouvy, jejichž platnost ještě nedoběhla, a ty klienty, u nichž ještě cena pojištění není adekvátní. Plošně se ale asi už zdražovat nebude," míní Matocha.

Pokud se trend zvýšení počtu katastrof a nebezpečí terorismu nepotvrdí, může dojít časem i ke zlevnění. Většinou se zlevňuje po jednom až dvou letech.