Podle údajů České asociace pojišťoven (ČAP) mají občané uzavřeny téměř dva milióny smluv na pojištění domácností a kolem 1,9 miliónu smluv na pojištění budov a objektů. Mnozí z nich mají tedy pojištěnu jak domácnost, tak svůj dům.

Řada lidí se však z ničivých záplav v roce 1997 a 2002 náležitě nepoučila a své nemovitosti odpovídajícím způsobem proti možným rizikům povodní nezajistila. I proto se v současnosti likvidátoři pojišťoven setkávají v mnoha případech se špatně pojištěnými nebo nepojištěnými nemovitostmi. Zatopeny přitom byly i objekty, které nemají ve své blízkosti žádný vodní tok.

Někteří majitelé domů dokonce věřili, že když jejich objekt již jednou zasáhla stoletá voda, další povodňová kalamita se jim na dlouhé roky či desetiletí vyhne.

Podcenili riziko

„Po katastrofických záplavách v roce 2002 jsme všichni předpokládali obrovské zvýšení zájmu o pojištění domků a domácností. Avšak skutečnost byla jiná. V některých druzích pojištění došlo po roce 2002 dokonce k nepatrnému poklesu,“ tvrdí tiskový mluvčí ČSOB Pojišťovny Tomáš Hejda.

„Občané, kteří mají pojištění stavby nebo domácnosti sjednáno, jsou automaticky pojištěni proti rizikům povodeň-záplava. Z pohledu likvidace je tedy lhostejné, jak tam voda vnikla. U podnikatelského pojištění je to tak, že si podnikatel rizika vybírá. Pokud tedy měl pocit, že je na kopci a velká voda ho nemůže zasáhnout, a riziko povodně-záplavy si nevybral, pojištěn nebyl,“ sdělila mluvčí České pojišťovny Dagmar Koutská.

A v tom je zřejmě největší potíž. Někteří lidé se nepojistili právě z důvodu, že měli pocit, že stoletá voda už u nich byla a že nemůže se opakovat. „V oblastech na Moravě jsme zaznamenali dva různé postřehy. V těchto lokalitách je jednak docela velké množství ne letitých, ale poměrně nových smluv. Zároveň se však likvidátoři setkali i s mnoha nepojištěnými objekty, které sice velkou vodou v roce 1997 zasaženy byly, ale jich majitelé se zřejmě domnívali, že další povodňová vlna přijde minimálně za 50, ale spíš až za dalších 100 let. Někteří lidé toto riziko velmi podcenili,“ poznamenala Koutská.

Někdy stačí potůček...

„Ukazuje se, že někteří lidé v postižených lokalitách nemají sjednáno pojištění vůbec, nebo ho mají sjednáno nedostatečně,“ potvrzuje Marcela Kotyrová z ČAP. „Mají domy daleko od větších vodních toků a zřejmě nepřepokládali, že se potůčky u jejich domků tak rozvodní.“

Kolik je postižených nedávnými záplavami, kteří se nepojistili, je těžké odhadnout. Zástupci pojišťoven potvrzují, že jejich likvidátoři na takové smutné případy v terénu narážejí a není jich málo. Mluvčí České podnikatelské pojišťovny Renata Svobodová upozornila na nedávnou anketu ČAP. Vyplývá z ní, že lidé nadále podstatným způsobem podceňují rizika – a v případě náhlé události jsou pak nuceni zaplatit si škodu sami.

„My jsme spíše konfrontováni s opačným trendem. Lidé už mají zkušenost s tím, že povodeň a záplava mohou být opravdu reálným rizikem. Navíc jsme se v poslední době setkali s řadou příkladů, kdy živly včetně velké vody na stejných místech řádí opakovaně a klienti už s nimi počítají více než v minulosti,“ sdělila Právu mluvčí Uniqa pojišťovny Eva Svobodová.

To potvrzuje i ředitel úseku pojištění majetku a odpovědnosti Kooperativy Michael Neuwirth. Po povodních z let 1997 a 2002 se podle něj klienti právě na riziko povodní začali pojišťovat ve větší míře než dříve.

Obdobnou zkušenost má i pojišťovna Generali. „Právě již jednou vyplavení lidé si sjednávají a uzavírají lepší pojistky a vše mají zpravidla v pořádku. Naopak se z této velmi nepříjemné zkušenosti poučili,“ tvrdí tisková mluvčí této pojišťovny Kateřina Bílá.