Článek
ČNB od loňského prosince třikrát za sebou snížila klíčovou dvoutýdenní repo sazbu z 2,75 na současných 1,5 procenta. Průměrný úrok u nových půjček poskytovaných peněžními ústavy domácnostem však od prosince do dubna podle statistiky centrální banky stoupl z 13,295 na 13,645 procenta. Proti tomu peníze vložené na účty v prosinci se v průměru úročily sazbou 1,464 procenta, v dubnu pak bylo úročení o více než dvě desetiny horší.
Roste nezaměstnanost a klesá kupní síla
„Banky reagují na obecně rostoucí riziko nesplácení úvěrů, které přináší současná nepříznivá ekonomická situace,“ zdůvodnil rozdílný vývoj v sazbách Jakub Puchalský z Raiffeisenbank. „Očekáváme další nárůst nesplácených úvěrů, neboť se projeví opožděný efekt vzrůstající nezaměstnanosti a poklesu kupní síly obyvatelstva,“ doplnil.
S tím, že mnohem více českých klientů bude mít letos potíže se splácením, počítají všechny velké banky, které Právo oslovilo. Šéf Raiffeisenbank Lubor Žalman na nedávném setkání finančníků dokonce prohlásil, že nesplácení úvěrů může být možná až na úrovni velké hospodářské krize z třicátých let.
Výše problémových úvěrů dosáhla 82 miliard
Podíl pohledávek bank za problémovými klienty v ČR činil na konci března 81,7 miliardy korun, což bylo meziroční zvýšení téměř o polovinu. Podíl špatných úvěrů na celkových půjčkách vzrostl na 3,9 procenta, před rokem to byla necelá tři procenta.
Podle analýzy společnosti Patria by se celkový objem úvěrů „v selhání“ měl podle základního scénáře vývoje v letošním a příštím roce zvýšit o 150 miliard korun. Banky by kvůli tomu musely vytvořit opravné položky letos za 16 miliard korun a v příštím roce za dalších 67 miliard.
Podle nejhoršího scénáře by mohly mít banky potíže s návratností každé desáté půjčky. Už nyní proto některé z nich zvyšují sankční poplatky za zpoždění splátek a proti dřívějšku i úzkostlivěji vymáhají na dlužnících své pohledávky.
Problémy se čekají u spotřebitelských půjček
Problémy s umořováním dluhů dosud měly v Česku hlavně podniky, předpokládá se však, že kvůli propouštění, omezování příjmů lidí i vývoji úrokových sazeb může dramaticky klesnout platební schopnost také u domácností.
Nejvíce problémů se čeká u spotřebitelských úvěrů a kreditních karet, zřejmě se však nevyhnou ani hypotékám. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění mělo v květnu problém vyjít se svými příjmy už více než 60 procent rodin, přičemž u osmi procent domácností byla situace velmi vážná.