Hlavní obsah

Bohatá Čína dobývá krizí oslabený svět

– Peking
Právo, Jakub Svoboda

Převzetí obří australské těžební společnosti a singapurské rafinerie, vytěsnění Francouzů z těžby íránského zemního plynu či koupě legendární americké automobilky Hummer. To jsou jen příklady investičních aktivit čínských společností v letošním roce.

Foto: Reuters

Článek

Čína, ještě před čtvrt stoletím z globálního pohledu nepříliš významná ekonomika, nyní využívá hluboké finanční a hospodářské krize a investuje své miliardové rezervy do oslabených firem ve všech koutech světa. Peking otevřel úvěrové linky desítkám vlád a jeho vliv na globální ekonomiku i světové politické dění proto rychle roste.

Podle údajů, které Právu poskytla poradenská společnost Ernst & Young, loni Číňané provedli 149 významných akvizic, zatímco o rok dřív jich bylo 94. Od loňského května do letošního ledna investovaly čínské firmy do nákupu rozhodujícího podílu v asi 130 zahraničních společnostech přes 10 miliard eur (zhruba 270 miliard korun), což je čtyřikrát více, než kolik utratily v předchozích devíti měsících.

Pomalu se tak naplňují proroctví některých ekonomů, že současná krize změní svět a Čína pod vládou komunistů přes veškeré útrapy - krachy se totiž nevyhnuly ani jejím firmám a o práci přišly desítky miliónů Číňanů - z ní nakonec vyjde jako vítěz.

Pokles hodnoty řady západních společností již umožnil Číně dostat se před Německo za Spojené státy na druhé místo v žebříčku fúzí a akvizic. Již v roce 2007 se „říše středu“ stala třetí největší světovou ekonomikou podle hrubého domácího produktu po USA a Japonsku.

Dva bilióny dolarů v záloze

Čínské devizové rezervy jsou největší na světě a rostou i v krizi díky přílivu zahraničních investic a přebytku obchodní bilance. V prvním čtvrtletí se zvýšily o 7,7 miliardy na 1,95 biliónu dolarů (zhruba 38 biliónů Kč). Navíc Čína má v rezervách také asi 1054 tun zlata.

Od roku 2002, kdy vláda v Pekingu vyhlásila politiku hospodářské expanze, již čínské firmy uskutečnily stovky významných fúzí a akvizic hlavně v oblastech energetiky, finančnictví a telekomunikací. Například čínská společnost Lenovo koupila v roce 2005 výrobu osobních počítačů od IBM za 1,25 miliardy dolarů. Předloni pak Číňané vložili miliardy dolarů do americké investiční banky Morgan Stanley a do společnosti soukromého kapitálu Blackstone Group.

Současná finanční a hospodářská krize pak tuto expanzi jen uspíšila. Největší americká automobilka General Motors, která minulý týden vyhlásila bankrot, prodá svou legendární značku Hummer čínské firmě Sichuan Tengzhong Heavy Industrial Machinery.

Číňané předtím neúspěšně usilovali i o německou automobilku Opel. V únoru čínská státní firma Minmetals koupila v přepočtu za 39 miliard korun zadluženou australskou těžební společnost Oz Minerals. Ta je druhým největším producentem zinku na světě a vlastní rovněž doly na zlato, měď a nikl.

Sňatek z rozumu

Číňané nyní se svými investicemi expandují na úkor západních společností i arabských investorů po celém světě a rychle se prosazují hlavně v Africe, Latinské Americe a střední Asii. Energetická společnost China National Petroleum Corporation na začátku června nahradila francouzský Total v íránském projektu těžby zemního plynu. S Ruskem Peking nedávno podepsal dvacetiletou dohodu o zásobování Číny ruskou ropou. Za to ruským ropným společnostem půjčí celkem 25 miliard dolarů (asi 480 miliard Kč).

V rámci hledání investičních příležitostí čínská vláda letos rovněž zorganizovala několik obřích obchodních misí do Evropy a USA. Mise čítající dvě stě čínských obchodníků, kteří na konci února zamířili do Německa, Švýcarska, Velké Británie a Španělska, uzavřela smlouvy v celkové výši 13 miliard dolarů. Kontrakty zahrnovaly celou škálu produktů – od výbavy letadel a vyspělých technologií až po mořské plody a víno.

Pekingský konsenzus

Západ si dobře uvědomuje, že jen masivní čínské investice mohou zajistit rychlé oživení globální ekonomiky. Jde o sňatek z rozumu, kdy Číňané půjčují vládám zápasícím s krizí miliardy a ty jim na oplátku nebrání v akvizicích churavějících podniků.

Peking nakupuje rovněž většinu amerických vládních dluhopisů. Pozice Spojených států kvůli krizi značně oslabila a podle řady světových analytiků se Čína svým vlivem na světovou ekonomiku a politiku již brzy USA vyrovná.

„S tím, jak globální krize nahlodala důvěru v kapitalismus, jak jej dosud prosazovaly USA, sílí hlasy, že nový „pekingský konsenzus“ nahradí dlouhodobě dominantní Washingtonský konsenzus o tom, jak by rozvíjející se státy měly spravovat své ekonomiky,“ napsal před časem list The Washington Post.

Zatímco Washingtonský konsenzus mimo jiné radil vládám chudších států co nejrychleji privatizovat státní firmy, za každou cenu věřit ve volný trh, deregulovat a omezovat veřejné výdaje, Peking sází na postupný rozvoj ekonomiky při zachování rozhodujícího podílu aktiv v rukou státu. Země mají být podle Číňanů otevřeny zahraničnímu obchodu, ale současně by se měly snažit zůstat co nejvíce nezávislé. Součástí této doktríny je pak i přesvědčení, že dobře připravené tržní reformy by měly vždy předcházet politickým a kulturním změnám.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám